Použití pojmu čelo ve větách.
Opravdu je snadnější čelit opuštěnosti, zneuctění a zatracení vlastní duše než takovému dlouhotrvajícímu hladu. Po provdání svém řídila soukromý dívčí ústav, který převzala od Bohuslavy Rajské Čelakovské. Veselé dobré jitro zvěstovalo Čelakovskému více, nežli by to cokoliv jiného bylo mohlo učiniti. Studený pot vyvstával na Fordově čele a kanul po elektrodách, připevněných k jeho spánkům. Dvéře se tichúnko otvírají a do nich vstupuje mladinké děvče, jasného čela i obličeje. Její čelo bylo vyčnívající, mohutné, oči tmavočerné, sametové, s holubicím výrazem. Černý opasek svíral outlé tělo a černá sponka přepínala krásné, vysoké bílé čelo. Obřadní tečku lidem na čelo maluje sám nepálský král Bíréndra Bír Bikram Šáh Déva. Jaké povinnosti má hospodyně ke svým podřízeným dívkám, dočte se v čeledním řádu. Ústa plná a červená jako karmín, bradička trochu vyhrnutá a čelo jako lupeno liliové. Nelekejme se namáhání, Čelícího ku zachování ryzosti, čistokrevnosti našeho národa. Časopisem Katolické moderny byl Nový život, v čele časopisu stál Karel Dostál Lutinov. Vždycky prohlašují, že stojí v čele nějakého hnutí nebo strany celonárodního rázu. Nad širokým čelem sílu světlohnědých vlasů, kteréž se jí sotva v žíhonu držely. Kloním hluboce před Tebou, Ty anděli, čelo své a líbám vroucně dobrotivou Tvou ruku. Kniha třetí, Vzájemné dopisy Antonie Čelakovské Bohuslavy Rajské a Boženy Němcové. Po večeři, když odešla čeládka i sestra ze sednice, zůstal Hájek ještě seděti. Čelakovský udělal dlouhou báseň jest tam zbor starců, mužů, jinochů, a chlapců. Čelakovský udělal dlouhou báseň, jest tam sbor starců, mužů, jinochů a chlapců. Všichni ostatní jen tak chmýřím porostlou lebku nebo trochu chomáčků nad čelem. Byla to však paní tuze zlá a hrozná skrblice, takže se čeládce najísti nedala. Čelisti jeho byly hranaté a silně vyčnívající, jak bývá u lidí odhodlaných. Mračno hněvu zmizelo z velmistrova čela, když to ponížené škemrání uslyšel. Tak šla tam, a domů přivezl ji čeledín na zelené jetelině, bledou, poraněnou. Časem se sevřenou pěstí bila v čelo, v prsa, leč ústa její nevydávala zvuku. Malovat od rána do večera tiku na čelo poddaných určitě není žádná zábava. Zvláštní lechtivý pocit na šíji se mu vléval do tváří a rozpaloval čelo. Vysoko vyvstala žíla čelní a veliké krůpěje potu padaly s bledého čela. Na změněném chování mém pozoroval Čelakovský, že jsem se již rozhodla. Zamyšlen šel podle vozů s čelem zamračeným, jako by z něho pršet mělo.
Pro zajímavost:
čelit francouzsky,
