Použití pojmu polštář ve větách.
Což nechápal, že každý steh na tom polštáři znamená vzpomínku? Jeník pochopil. Náhle si uvědomil, že byl odhalen, a s výkřikem se vrhl tváří do polštáře. Určila onen polštář tetě Evě a rozhodla se, že ho tetě Evě osobně odevzdá. Hamtali po kobercích a špinavýma rukama ohmatávali polštářování křesel. Když jsme vešli do pokoje, seděl podložen polštáři a těžce oddechoval. Taková byla historie dobrých mravů, polštáře a nepokoje strýce Eduarda. Obrazu dominovalo pečivo velikosti polštářů, virésská specialita. Potichmo sundala věneček, strčila ho pod polštář a lehla na lože. Flory se na posteli převalil, zaklel a zabořil hlavu do polštáře. Natřepala mu polštář i pokrývku, aby odpočíval pohodlněji. Slavěna neodpověděla, a hlava jí sklesla do polštářů. Sloužící vynesli do kolosu víno, koláče a polštáře. Usmíval se na mne, zase uhnízděný v polštářích. Princ mlčel a zamyšleně hnětl jeden z polštářů. Zavrávorala jsem a spadla zpátky do polštářů. Posléze mu hlava ztěžka klesla do polštářů. Usedali na polštáře kolem nižších stolů. Vypadá to, že všechny polštáře přežily. Položil jsem psa na polštářek na koberec. Opřel si hlavu o polštář a zavřel oči. Za stoly byly narovnány tmavé polštáře. Pak jsem zpod polštáře vytáhl hodinky. Ospalá jsem si lehla zpět na polštář. Eva hodila k svým nohám polštář. Měla však balík s polštářem. Položila jsem se do polštářů. Opřel si boty o polštář. Roztrhal jsem polštář.
Pro zajímavost:
