Použití pojmu skákat, skočit ve větách.
Strýc Valentin viděl někdy ještě víc, když Marta utíkala, nebo cestou rozpustile skákala. Jen vrabci skákali vesele po záspí, sbírajíce ještě, co byly slepice ležet nechaly. Paní Skočdopolová přece pomalu sílila, a byla již doba k odjetí do Itálie určena. Král skočí na svého bystráka, zvedne se do povětří a v okamžení tě dostihne. Tak se drž, chlapče, skočíme si něco zhltnout do Restaurantu na konci vesmíru. Plna ouzkosti vyrazila ze sednice a začala po dvoře skákat a křičet až hrůza. Odložil jsem svíčku a skočil po kladivu, které jsem nechal na krbové římse. Vešel k milostpaní, Jolínek k ní skočil, v pokoji nebyl nikdo než Marjánka. Starý král skočil s koně a chtěl pěšky most přejít, ale to také nešlo. Děti radostí skákaly, vzaly hned žbánečky a s otcem do lesa se ubíraly. Skočila jsem ke kleci a odstrčila závoru, která zajišťovala dvířka. Vtom rozvzteklená oslice skočila na zeď, se zdi dolů, a srazila hlavu. Zdálo se mi, že musím skočiti dolů, do bezedné hlubiny tichých vod. Jen pan Skočdopole ustanovení to paní neschvaloval, ale jen v mysli. Za ní skočí dvé malých pacholátek, též skvostně oblečených. Jiřík skákal po sednici, a vyběhna ven, všem lidem to ukazoval. Paní Skočdopolová sama chtěla, aby zůstal Jolínek u Vojtěcha. Právě totiž skočil ze schodů, vedoucích k obytným kabinám. Skočil s koně, a před Mariškou klekna, o odpuštění žádal. Páni drazí! Stačí po tom skočit, Archie, a všechno je naše. Simonová se zmiňovala o někom, kdo skočil po jakémsi záboru. Holmes mu skočil na krk jako tygr a zkroutil mu obličej k zemi. Ale panenko skákavá! Našli my jsme si všímavou mladou dámu. Skočil jsem proto v před, a sir Jindřich učinil taktéž. Rozhodně nemínil pokoušet štěstí tím, že by skočil. Tiše skočíme z okna, a než kdo vstane, budeme za horami. Auto I přesto prudce skočilo do absolutního zastavení. Petr skočil do ní celý, a vylezl krásný jako panna. Poslouchej, pozemšťane, skočil mu do řeči Zafod. Tu skočil král do pokoje a s pláčem dceru líbal.
Pro zajímavost:
