Použití pojmu Tichý oceán ve větách.
Malý tichý oceán pre nás. Avšak toto přijetí bylo už přece snesitelnější, nežli setkání prvé, na onom konci oceánu. Počalo se období zhoubných dešťů, jež zaplavovaly Zemi tam, kam oceán nevnikl svými vlnami. Proto asi mě přepadají dnes sny o žulovém výběžku do oceánu! Finis tere. Ty mohou tvořit určité kapky, ze kterých nakonec vznikne oceán pravdy. Olověné nebe viselo nízko nad kalným bezbřehým oceánem. Fascinovaly ho oceány a život pod jejich hladinou. Kromě oceánu se však v okolí nic nehýbalo. Podzimní vůně splynula s vůní oceánu. Múžeme se s ní plavit přes oceán. Ohromné vlnící se modré oceány. Než se vrhnu do oceánu. Ten oceán bolesti. Představovala jsem si nastavené uši, které vedle asi poslouchaly a pošklebky tichého kancelářského smíchu. Načež k mému úžasu zavládlo dlouhé ticho, přerušované namáhavým oddechováním a sípáním nemocného. Když nám makléřův úředník dovyprávěl své překvapující zážitky, rozhostilo se na okamžik ticho. Stavba hradu toho, a obzvláště kulaté věže, jest zcela přiměřena rozmnožiti tichou hrůznost krajiny. Vše, co bylo živé, prořídlá zvířena i zdecimované lidstvo, všechno třeštilo tichým šílenstvím. Starý Záveský otevřel okno po světnici ozývala se tichá modlitba, přetrhovaná pronikavým štkáním. Na hřbitově kolem otevřeného hrobu při prostých, tichých obřadech stáli jen maminčiny nejbližší. Jedinec s nízkými hodnotami bývá tichý, neprůbojný, trpělivý a ochotný přizpůsobit se ostatním. Sladkou vůní dýšou květiny, listy stromů tichúnce ševelí, puká touhou závit poupěte růžového. Během sestupu Rústa konečně prolomil nepříjemné ticho, jež mezi oběma muži postupně narostlo. Chvílemi jí přelítl po buclaté, přívětivé tváři mráček a z úst vycházelo tiché láni. Babička se podívala nahoru, zaslechla v ratolestech povzdech, tichounké šepotání a típání. Přes zeď hřbitova na zad celým obrazem jest viděti dalekou, tichou, osamělou, pustou krajinu. Přes zeď hřbitova nazad celým obrazem jest viděti dalekou, tichou, osamělou, pustou krajinu. Palba náhle ustala a ticho, jež následovalo, protrhlo jen dvojité zachroptění a žuchnutí. Dvéře se tichúnko otvírají a do nich vstupuje mladinké děvče, jasného čela i obličeje. Klárinka byla hezké děvče, uměla pěkné i sprosté práce ženské, byla tichá a dobrá.
Pro zajímavost:
