Použití pojmu litovat ve větách.
Nicméně litoval bych každou z pohlaví Tvého, jenž by se chotí jeho chtěla nazývati. Po pravdě vám mohu říct, že nikdy neměl příležitost, aby své spekulace litoval. Než s vámi budu hotov, budete litovat, že jste kdy překročil práh tohohle domu. Litovali jsme všickni a modlili se, aby pánbůh milostslečně zdraví navrátil. Rozmysli si to, miláčku! Věř mi ještě jednou a nikdy toho nebudeš litovat. Nyní nemohu dosti litovati minulosti, že jsem ji nedovedla lépe využitkovati. Litovala jsem, že nemohu vztáhnouti ruce k těm dvěma ženám, zastaviti je. Nikdo obžalovaným neprospěl, ani kdo jich litoval nebo snad opravdu miloval. Litoval jsem již, že jsem vůbec přistoupil na to, abych se klenotu ujal. Sotva jsem to však dořekl, již jsem svých neuvážených slov litoval. Petr ho litoval, že tolik zkusí, a poručil mu, aby sundal čepičku. Mnozí reptali, ale největší díl litoval mladou a krásnou paní. Všichni můžeme litovat příležitostí, jichž jsme nevyužili. Teprv nyní litoval, že kmotra neposlechl, ale ten se mu vysmál. Když to pochopil, litovala jsem, že jsem ho nenechala na pokoji. Budeš li stejně šikovný jako posledně, nebudeš litovat. Ve škole neseďte nadarmo, sice toho budete jednou litovat. Velmi litovali, ale neměli žádných na skladě. Nesmíš zvíře litovat, ono by nemohlo pojit. Slyšíc, že o něm nikdo neví, litovala ho. Lepší být opatrná, než později litovat. Pokud tomu tak opravdu bylo, litoval jsem ho. Budete toho litovati až do konce života. Tu teprv Vítek zpozdilosti své litoval. Vaše Veličenstvo nesmí litovat peněz. Nikdy nebudeš mít důvod toho litovat. Nedokázal jsem však Balthara litovat. Doufám, že toho nebudu muset litovat. Budu velmi litovat, až odejdeš. Nebylo však třeba je litovat.
Pro zajímavost:
