Hledáte pěšina = cestička, stezka?

Použití pojmu cestička, stezka ve větách.

Osamělý poutník kráčel stezkou ouzkou na rozlehlém temenu hor Krkonošských pod vrcholkem Sněžky. Přišli jsme na místo, kdež travou porostlá stezka odbočovala od stezky, vinoucí se močálem. Řekl jsem už, že jeho alpinistická hůl zůstala opřena o skálu, přečnívající nad stezku. Stříbrný a zlatý písek pokrýval stezky, po nichž se zelenokadeřavé víly vznášely. Ani se více ne ohlednouc, pospíchalo děvče cestičkou až k předposlednímu stavení. Celou noc cesta jejich vedla spletitými soutěskami po klikatých, skalnatých stezkách. Ohlížel se, kde by jaká stezka byla, a na žádné straně nebylo ani stopy. Kráčel jsem po útesech stezkou, která vedla k prudkému sestupu na pláž. Přijal jsem tudíž pozvání Stapletonovo, i dali jsme se oba onou stezkou. Podíval se na nadháněče, zavrtěl hlavou a ukázal dál ve směru stezky. Místo abych šel nahoru, odbočil jsem ze stezky a sestoupil kousek doleva. Brzy však nás v levo vzhůru vesnicí vedla příkrá stezka na Housku. Dospěl jsem právě na nejvyšší bod stezky, když se mi rozbřesklo. Za stráží stezka se rozšířila, a koně mohli cválati tu klusem. Nevyjde li z domu ve čtvrt hodince, stezka bude mlhou zakryta. Beze slova promluvení vyjeli až v polovici příkré stezky. Zvuky houslí provázely mne po stezkách zapomenutí mého. Stezka vedla k jezírku padesát metrů proti proudu potoka. Gaspar s chlapcem přicházeli pomalu zaprášenou stezkou. Vzhůru po skále lehký krok uzounkou stezkou plavce vede. Cestička se vinula houstnoucími borovicemi a břízami. Mohu si lichotiti, že znám tam nyní každou cestičku. Alek sledoval, jak dvojice mizí za zatáčkou stezky. Jinoch přehodil uzdu přes plot a vstoupil na stezku. Její tiché kroky se rychle vzdálily dolů stezkou. Zmateně jsem sesedl a následoval ho strmou stezkou. Ubírá se vždy toutéž stezkou a v téže hodině. Zastavili jsme na malé mýtině stranou od stezky. Stezka byla opravdu tak mizerná, jak Nyal tvrdil. Potom jsem se rychle vrátil na zvířecí stezku.

Pro zajímavost: