Hledáte karafiát = fiala, hvozdík?

Použití pojmu fiala ve větách.

Rozkošná fialka, která rozkvetla na černých haldách důlní strusky, by ho nepřekvapila víc. Fialy odkvetly a pomněnky zvadly, ale naděje páně Pelýškovy rozkvetly s blatouchy v Šárce. Jana Nepomuckého v čistě vyprané rochetce a s obligátní fialovou barvenou pentlí na krku. Piš panu Fialovi, kdoví jestli by zjara nyní nebylo místo prázdné v Společenské. Mech ten voní jako fialky a ta vůně člověku v zimě jaro připomíná. Pan Fiala, si sedl vedle děvčete a zašeptal mu všecky svoje horké sny. Doprovázela ji skupina vysokých štíhlých fialkovozelených bytostí. Ale proč mne se ostýchá? Do ložnice vcházela vůně trav a fialek. To řekl i pan Fiala, u kterého jsem byla a psaní Tvoje mu četla. Panu Fialovi zabušilo srdce, neboť vlak vjížděl do nádraží. Fialu to těšilo, že si na něho vzpomínáš, a pozdravuje Tě. Díky němu byly úžasně fialkově modré, téměř purpurové. Pan Fiala probděl celou noc, přemýšleje o slečně Doubkové. Já už petrklíč neviděl patnáct roků, a fialu jakbysmet. Fiala, růže kvésti nemůže, až jí Pánbůh spomůže. Byl oblečený do dlouhého fialového pláště s kapucí. VIKTORKA V jedné vesnici bydlela vdova, jménem Fialová. Několik jen hvězd bledých zářilo s fialových nebes. Ysanniny fialkové oči zamrkaly, jako by byla spala. Třemi prsty mnul buclatý, fialový povrch švestky. Koutkem oka jsem zahlédl záblesk rudé a fialové. Vilgor, fialově oděný démon, se dopálil. Pan Fiala řekl dnes tátovi, že mu psal p. Kdyby ji škrtil, měla by tvář fialovou. Rána vypadá strašně, je celá fialová. Jezero se barví do fialova, do červena. Mrzela se na pana Fialu a byla smutná. Fialovi umřela ta malá holčička. Kapitán počal nabíhat do fialova. Pan Fiala se díval na svou lásku.

Pro zajímavost: