Hledáte neměnný = klidný, nezměnitelný, stálý, konstantní, nehybný?

Použití pojmu nehybný ve větách.

Visely bez hnutí, obrovité, masívní, nehybné proti obloze, ztělesněné rouhání proti přírodě. Vzkaz byl zbytečný, protože Baldwinova nehybná, krutá tvář hleděla číšníkovi přes rameno. Jak přicházel, zavadil pohledem o skupinku mužů stojících mlčky a nehybně u strojovny. Nad bránou visela jediná lucerna a v osudné pracovně planula koule nehybného světla. Květiny, trýzeň pro oči, zářily v záplavě světla nehybnými okvětními lístky. Ke stěně byla přilepená ještěrka taukte, plochá a nehybná jako heraldický drak. Kolena se jí klepala o sebe jako kastaněty, ale ruku měla nehybnou jako kámen. Proud se valil klidně a rychle, ale břehy zmrtvěly v jakési němé nehybnosti. Zůstal jsem nehybný ani mě nenapadlo, abych se pohnul byl jsem ospalý. Obrovské lodi nehybně visely na obloze, nad všemi pozemskými státy. Černý nehybný mrak jako čedičová stěna mezi zemí a oblohou. Tady jsou čtyři stopy na místě, kde zvíře stálo nehybně. Nehybný vzduch v jeskyni jemně voněl Qebovými bylinami. Vteřinu neb dvě tvořili jsme skupinu nehybných soch. Jean Claude vedle mne strnul, zůstal naprosto nehybný. Seregil nepatrně pozvedl hlavu, jinak zůstal nehybný. Na obvinění, křik, nehybnost hlubokého rozrušení. Seděl naprosto nehybně jako hromada kamenů za ním. Zůstal jsem nehybně klečet a pohled jsem opětoval. Seděl jsem na louce naprosto nehybně a poslouchal. Stál nehybně, jakoby ani nevěděl, že tam jsem. Tiše a nehybně jsem naslouchal kradmým pohybům. Akhendi seděl nehybně, ruce složené v klíně. Pak zůstala se zavřenýma očima nehybně stát. Nehybný vzduch mi prozradil, že jsem zde sám. Stezka pod mýma nohama byla pevná a nehybná. Zůstal jsem nehybně sedět v temném koutě. Upracované, nehybné ruce sepjaté na prsou. Bystré oči rozeznaly dlouhý nehybný tvar. Aleksander zůstal nehybně sedět v křesle.

Pro zajímavost: