Použití pojmu zpustlý, neupravený, ubohý ve větách.
Dlouhé neupravené vlasy, přerostlé nehty, muži s plnovousy. Byl to starý cikán, vracející se ze zřícenin zpustlých. Všecko bylo zpustlé, zbořené jen sklepy byly k potřebě. Thryisina kuchyňská zahrádka zpustla. Lékaři radili mu všelijaké léky a přimlouvali matce, aby ubohého nevidomce nechala v Praze. Podvakrát se stalo, že se nevlastní matka na ubohého hocha zcela bezdůvodně surově vrhla. Napíši rovnou panu Rucastlovi, obětuji své ubohé vlasy a zítra se rozjedu do Winchesteru. Zatím bylo v zámku smutné loučení a zástup lidstva vyprovázel ubohou Zdoběnu z města. Neptunův prstenec, náramně roztažený mezi dvěma slunci, jal se bušiti do ubohé Země. Hlava ubohého sira Karla byla řídkého typu, polo gallská, polo iberská ve svém rázu. Tu bědovala matka a vlasy z hlavy sobě trhala, ubohého Heřmana ale více nevzkřísila. Hodilo se k ubohému domu stejně málo jako prvotřídní diamant k mosaznému prstenu. Jiříček byl ubohý sirotek a sloužil hospodskému za stravu a tři zlaté ročně. Mně je blaze, synu milý, ale ona ubohá zde je nešťastná, zlobou nelidské matky. Mnoho utrpěla moje rodina skrze ně, a mojí ubohé sestře zkazili tělo i duši. Viděl jste tu odpornou podkrovní komůrku, kde ubohou dámu tak dlouho věznili. Paní sestra Fričova stůně, ubohá muselať ona kalich utrpení vypiti do dna. Marietta ubohého lazara vodívala s takovou šetrností, jako by to bratr byl. Ta spisovatelka ubohá, co sedávala na schodech a na naší kistně, umřela. Stydí se za sebe, že je tak ubohá a musí snášet všechno jeho hrubství. Také paní Luciferová, matka černé panny, prosila za ubohého Soběslava. Nepozvala jsem vás však k rozhovoru o mém ubohém chlapci, pane Holmesi. Nepěkně jsem se zachoval k ubohému sirotkovi, dcerce kapitána Morstana. Nevědělať ubohá, jak trpký kalich jí ty vlastní sestry připravily. Ubohý nevěděl ještě, že se vždy neděje, jak se člověk naděje. Ubohé Krkonoše, a já bych se byla tak ráda na jich temena podívala. Mlynářka slyšela rozmluvu mužovu a bylo jí té ubohé vdovy líto. Ten ubohý, ubohý pán! Já nevím samou starostí, co do ruky vzít. Ach, neztrácejme již ani okamžik, ať té ubohé dívce pomůžeme. Tak snila ubohá, probuzena byvši ku vzpomínkám českým popěvkem.
Pro zajímavost: