Hledáte špatná pověst = hanba, ostuda?

Použití pojmu hanba, ostuda ve větách.

Poněvadž jste však sloužil u naší rodiny dlouho, nechci vám dělat veřejnou ostudu. Ale hanba, která ho za to podle všech předpokladů měla stihnout, se mu vyhýbala. Chlapci domlouval, aby byl poslušen, věren, mlčenliv, by nedošel v ničem hanby. Jedno nepostavím před kmotra, bylo by to pro hanbu, raději nic, ano raději nic. Bála se, aby ji neměly za choulostivou, a že to hanba nevydržet ve službě. Byla jsem zničena hanbou za svoje jednání, ale šťastna jejím štěstím. Na předloktí mi vypálili znak hanby a do srdce ještě něco horšího. Byla to ovšem hanba na muže a vojáka, že ženu ve zlém poslechl. Sňatek takový nepokládal za sňatek, nýbrž za hanbu a klesnutí. DeBernezanův obličej v předtuše nadcházející ostudy zesinal. Hanbou, že jsem vyloupila ten dopis do své paměti. Ach, jaká hanba! Nebe se zakaluje, bude bouře. To ani nemůžete, po takové veřejné ostudě. Je hanba, že se muži té myšlenky neuchopí. Pokud je host zraněn, hanbu nese celý klan. Je to hanba takový vynikající šermíř. Hanba jednoho talímenia je hanbou pro oba. Nazien stál opodál, šedivý hanbou. Bylo to sprosté a bylo mu hanba. Barien hanbu neunesl a zabil se. Vrháš hanbu i na Aleka. Tu hanbu jí neudělám. Čisťounká až hanba. Je to mírně ostudné. Taková hanba pro Suzu.

Pro zajímavost: