Použití pojmu houba ve větách.
Babička pak přinášela z lesa houby, jež děti dobře rozeznávat učila. Houby, pomyslel si Arthur, otupěle zírající na primitivní svět kolem. Přejel si rameno velkou houbou, namočenou v koupelové pěně. Mužův obličej se sloupl pod houbou jak kůra ze stromu. Říkáš, že jsem moc útlocitný? Houby útlocitný. Můžete mi někdo podat houbu? Spadla mi na zem. Ani houby, vzdychl Ford a protřepal přístroj. A, načpak! Ženská tomu houby rozumí. Úplný houby, odfoukl Zafod. Jako jít odpoledne na houby. Houby, křikl v odpověď. Houby, přerušila ho. Ta ví houbelec. To je na houby.
Pro zajímavost:
