Použití pojmu bledý ve větách.
Každá blednička, každý žaludeční katarrh, každé souchotiny najmě u dívky zavinila sněrovačka. Pohybem hlavy cosi odháněl, představy, rozpaky? Byl ještě bledší a vyhublejší, oči velmi vpadlé. Nad jeho masivní hradbou přečnívalo jakési obtloustlé bledé zjevení ve tříčtvrtečním kabátě. Byl to drobný mužík s drátovitými vlasy, bledým, ostře řezaným obličejem a nervózními pohyby. Jozífek byl chlapec malého vzrůstu, bledotvárný, rusovlasý, dobrosrdečný, ale velice bojácný. Nejvíc však na služebnou zapůsobila mimořádná bledost jeho tváře a nervozita jeho chování. Zdálo se mi, jako bych pozoroval v bledém obličeji komorníkově některé známky vzrušení. Ten jim přinášela bledá Viktorka, když viděla, že sbírají květiny a v kytice vážou. Jediný pohled na bledou, postrašenou tvář její přesvědčil jej, že byla slyšela vše. Držela v náručí nevzhledného hošíčka, bledého, apatického, s křivýma nožičkama. Verrall s Elizabeth jako jedna bledá, dráždivá silueta v šeru dál neúnavně tančili. Tak vzdychla po svém dlouhém mnohokráte slzami přetrženém vypravování bledá žena. Děvče bledne a rdí se, objímá kolena Jeho, a pod vroucími polibkami měkne mramor. Od stropu dolů visela alabastrová lampa a bledou září osvětlovala tichou komnatu. Všechny ostatní ženy před ní v jeho očích blednou a ustupují daleko do pozadí. Tak šla tam, a domů přivezl ji čeledín na zelené jetelině, bledou, poraněnou. Holmes zahořekoval a tvář jeho bledá jak stěna, zasvítila mi vstříc temnotou. Světlo jeho táhlo se bledým sloupem k východu jeskyně a padalo za temnou stěnu. Zpod ježatého obočí to hněvivě zajiskřilo a bledé tváře se lehce zbarvily. Bledé vpadlé líce, hluboko ležící oko prozrazovaly tajnou a neodvratnou nemoc. Stapleton hovořil velmi živě, avšak baronet byl bledý a zřejmě roztržitý. Bledé vlasy Mančiny se zatřpytily, její raménka se pohnula, rty se usmívaly. Děvče asi desítileté, bledé, chatrně oblečené, vyběhlo právě na práh. Jen umíráček byl jim protivný, a když zacinkal, bledly a mráz je pocházel. Bledé tváře se mu zarděly potěšením, když uslyšel, že znám jeho dílo. Viděla pana Barkera, hrozně bledého a rozčileného, když vyšel z pracovny. Vysoko vyvstala žíla čelní a veliké krůpěje potu padaly s bledého čela. Jeden dlouhé, bledé tváře, seděl v křesle, nohy maje položené na stole. To ti stačí, víš? Ta unavená, bledá tvář vzývala, aby byla roznícena. Celá bledá učinila nevěsta, jak kníže velel, a ukázala zavázanou patu.
Pro zajímavost:
