Použití pojmu chůva, vychovatelka ve větách.
Máme tedy chůvy, kuchařky, panské, někde též vychovatelky i komorné. Sám ještě dítě, musel, když matka pracovat ještě mohla, bratříčka opatrovat, jako statná chůva. Matka musí bedlivě také k tomu přihlížeti, aby chůva její ve dne kojence neuspávala. Svěží vzduch horský a blahodějná vůně smrkův nahradily děvčátku chůvu i matku. Jejich vychovatelkou je jistá slečna Burnetová, Angličanka kolem čtyřicítky. Kdo jiný tedy než vychovatelka Burnetová? Všechny naše dedukce míří k ní. Úkolem ženy jest, aby se vdala a stala se matkou a vychovatelkou svých dítek. Jsem ve spojení se slečnou Dobneyovou, někdejší vychovatelkou lady Frances. Přihlásila se nám na inzerát a stala se vychovatelkou našich dvou dětí. To jsem mohla činit, když jsem přijala místo vychovatelky u jeho dětí. Jen málokterá vychovatelka v Anglii dostává sto liber ročně. Asi před měsícem chůva toto dítě na pár minut opustila. Vychovatelka chodí s dětmi na procházku pouze do zahrady. Byla u něho francouzská slečna, vychovatelka jeho syna. Paní vychovatelka jim prchla a mám ji dole v drožce. Chůva i pán běželi spolu do dětského pokoje. Vychovatelka navíc nebyla s to prokázat alibi. Není to hračkou býti vychovatelkou. Nejsem chůva mé smečky.
Pro zajímavost:
