Použití pojmu hlučný ve větách.
Návštěvník hlučně odešel, ale Holmes pokuřoval nevzrušeně a mlčky upíral zasněný pohled do stropu. Na choulostivé otázky odpovídal dlouhým hlučným smíchem, který končil hlasitým výbuchem škytavky. Sňatek Matyldy Lebenové s Vlastimilem Vojvodským vykonal se nazítří s okázalostí a hlučně. Zhubl, vypadal ustaraně a jeho hlučné, veselé chování, jímž se vyznačoval, bylo to tam. Několik dní po hlučné a veselé svatbě odjeli Šťastní novomanželé do Lvova. Byla to veselosť, jaká bývá všude, když se Poláci veselí, hlučná a bujná. Tam teď není hrubě veseleji, než v naší chatrči tím však hlučněji. Hlučně se hádali gondolieři, kdoby měl cizince do Venecie vézti. Miluji teď procházky, kde je mnoho lidí, kde je hlučno a veselo. Co se týče plesů, začíná býti v Praze velmi hlučno budeť. Doprovázelo je hlučné oddechování utíkajícího člověka. Pátrám, poznám li Marka v hlučně pohyblivém zástupu. Zvonů tóny zpěvy zvučné Zněly v řeky hlasy hlučné. Lid, slyše hovor hlučný uvnitř, stavěl se kolem vozu. Nebyl příliš hlučný zazněl spíš nějak tlumeně. Zasnoubení milenců slavilo se hlučně a skvostně. Pokrčila rameny a hlučně odpochodovala k ohništi. Pistole jsou odporné, hlučné předměty, hrabě. Za námi dva študenti velmi hlučně rozmlouvali. Měsíc visel výš a moře bylo hlučnější. Nedal se, a selský vozík se hlučně rozjel. Strčil do nich a ony hlučně zaskřípaly. Petlice odskočila s hlučným cvaknutím. Hlučné tupé údery otřásaly rakví. Něco hlučného a příliš blízkého. To je příliš hlučné, odvětil jsem. Jediný člověk se hlučně zajíkl. To vy jste tak hlučně šel. Měla to být hlučná show.
Pro zajímavost:
