Použití pojmu mumlat, bručet ve větách.
Zpočátku jsem na to bručela, ale nynčko také ráda poslouchám, ač některým věcem nerozumím. Namáhavé dýchaní, mumlané kletby, přidušené sténání, vítězné zavrčení. Slídil po podlaze a stále si pro sebe cosi mumlal, až pojednou radostně vykřikl. Proto jsou konduktéři povahy většinou zachmuřené a bručivé. Třetím význačným rysem pravých kaktusářů je bručáctví. Dokážeš to, opakoval, povzbudivě mumlajíc do mého ucha. Nemusíte však z toho souditi, že jsem nějaký bručoun. Ponecháni výtahem na holičkách, mumlal trpce Zafod. Zaslechl jsem za sebou ospalé a zklamané mumlání. Do všeho zpráchnivělého štěstí, mumlal Stefan. Toto je, Polano, tobě, mumlá nesměle Hordubal. Máš svou práci, Štěpáne, bručí Hordubal. On toho moc neříkal, jen bručel a přikyvoval. Byla pryč dlouho, mumlala Rosalie, překvapeně. Ale ona je nádherná, prohlásil mumlajíc. Děda Melhuba si vztekle mumlal pod fousy. Můj táta mumlal něco nesrozumitelného. Mnoho tichých hlasú šumělo a bručelo. Kde zase vězí! bručí nevrle poslední. Neustále jsem mumlal ponížené omluvy. To jsem já, Polano, bručí omluvně. Robot kňouravě a vyčítavě bručel. Jen se na ty dveře podívejte, mumlal. Kapitán chvíli bručivě přemílal. Hleděla mi na záda a mumlala omluvy. Byly jakési řeči, mumlá Juraj. Bruče a funě šel do své kabiny. Domácí robota, bručí starosta. Garda reagovala tichým mumláním. Pěkná syčárna, bručel Arthur.
Pro zajímavost:
mručet, zamručet, mumlat synonyma,
