Použití pojmu nevrlý, mrzutý ve větách.
Petr zaslechl správcovu odpověď až venku, i dal sbohem a nevrle dveřmi bouchl. Neviděl jste, jaký se z něho stal náladový, zasmušilý, nevrlý člověk. Jeho hlas byl ochraptělý spánkem, nevrlý, jakoby kouřil. Kde zase vězí! bručí nevrle poslední. Kdo je to? ptá se nevrle kostelníka. Což znělo nevrle dokonce i mně. Mňam, mňam, pomyslela si nevrle. Tam leží s hlavou zababušenou rodná posestrice mrzutě laje na větroplachého záletníka. Tedy jste mezi veselostí a mrzutostí, mezi smíchem a hněvem štědrý večer trávili. Navzdory mrzutosti chutnalo mu jídlo i pití jak náleží a tváře mu jen hořely. Chodil mrzutě kolem mostu, kde dodělávali betonové pilíře, a slídil po okolí. Ale budují psát, aby mi nedělala větších ještě mrzutostí, než jich mám. Když Flory dorazil do klubu, zastihl Lackersteenovy v neobvykle mrzuté náladě. Dobře budě, když se tomu pro uvarování vší mrzutosti hned napřed nadejde. Kdys mně kamarádi domlouvali, abych zanechal mrzutosti a s nimi byl vesel. Mrzutě jimi do moře hodiv, nechtěl je ani pro sebe k večeři podržet. Mrzut nad nevděčností lidskou vrátil se k ženě a povídal jí to. Samozřejmě, s každým dalším přírůstkem byl Jakob mrzutejší. Měl jsem zlost sám na sebe, že jsem si daremnou mrzutost způsobil. Tatínek jim všem zvýšil platy, aby je za ty mrzutosti odškodnil. Nakonec mrzutě prohlásili, že takový přístroj sestrojit nelze. Nemohla mu jeho skromnou, jí však dosti mrzutou prosbu odepříti. Pln mrzutosti štrachal se čert s pannou Kačenkou na zem. Odpoledne slov bála vsak se ustavičné ze budu mrzutý. Gorrid! Jen mrzutý Ezzarijec se proměňoval v hyenu. Pod tou mrzutostí se ozývala únava a vyčerpání. Zbývající jezdci turmy Urgazhi vypadali mrzutě. Rozumíš? Dej pozor, ať nemám mrzutost. Táta Tě také pozdravuje a je mrzutý. Nic jsem nenašel, řekl Biegl mrzutě.
Pro zajímavost:
