Použití pojmu půvab ve větách.
Co zvláštního půvabu tváři děvčete dodává, je hnědé, dlouhoobrvené oko, neobyčejné při zlatých vlasech. Také sestra Karoliny Světlé, paní Sofie Podlipská, podobně vzpomíná společného půvabu mladičké Polky. Po obvodu zimní zahrady stály mramorové stolky na půvabných nožkách z tepaného železa. Táhlé její hrdlo bylo jako labuť bílé, oči modré, snivé, velmi půvabné. Jinak dala se přetvořiti staroslavná latina v půvabnou hudbu italštiny. Kontrast se špinavým a odpudivým okolím jenom zvyšoval její půvab. Verrall tančil s týmž nedostižným půvabem, s jakým jezdil na koni. Na její půvabné tváři viděti odlesk nějaké blažené myšlenky. Ten půvab ho poháněl kupředu, dbal o to, aby ze všeho vyvázl. Důvěra jí zářila z očí a dodávala půvabu jejím pohybům. Ono mu vyhovuje, ono dráždí, ono slibuje, ono má své půvaby. Zafod sestoupil z lávky do jedné z nich a půvabně sjel dolů. Na půvabně bledé tváři jí vystoupil ostýchavý ruměnec. Pod sebou viděl půvabné náměstí lemované stromořadím. Silueta zbraně, ať už kdekoli, vám půvabu nepřidá. Kráčel k nám, vlníc se vlastním tekutým půvabem. Jarmila Hašková má zvláštní půvab vyprávěcí. Je tolik půvabu v těch samotářských potulkách. Amali už půvabně seděla vedle svého manžela. Protančila skrz místnost neskutečně půvabně. Nakrčila půvabnou tvář ve smutném úsměvu. Půvabná Honorata, nepřekročivši ještě. Ale líčidla kazí její zvláštní půvab. Dobře víš, že jsi půvabná, ma petite. Zruš půvab a dej mi důvod tě nezabít. Wulfgara potěšil její půvabný pohyb. Jest v nich zajisté mnoho půvabného. Je neuvěřitelně půvabná. Měla půvabné rty. Vysoké i půvabné.
Pro zajímavost:
elegance, půvab synonyma,
