Použití pojmu řemeslo ve větách.
Jeho přičiněním zřídila se řemeslnická nedělní škola, opatrovna a prádelna, jejímž ředitelem byl Manek. Strojní výroba odnímá rodině skoro úplně řemeslnou práci, domáckou výrobu obuvi, oděvu, svítiva atd. Někteří řemeslníci zvláště schopní, nenacházejíce prospěchu při řemesle svém, oddali se lučbě. Vedle toho je zařízen zvláštní seminář pro vyučování učitelů řemeslných prací Sl jd. Dvorce boháčů a baráky chudších řemeslníků byly z většího dílu u vody, na valech. Skoupí byli moji domácí oba dva na takové lidi, kteří ze žebroty dělali řemeslo. Syn řemeslník též byl již samostatným a přiženil se do městského domku. Menší hospodáři provozují též, když pole je nevolá, nějaké řemeslo. Jiří vždy říkal, že řemeslník za pecí válený ani za babku nestojí. Řemeslníci měli místa k stavení vykázaná blíže Nesytova zámku. Stal se z něho pěkný člověk, šikovný řemeslník. Řemeslník je jim sprostý a pán si jich nevezme. Vidím, že jste tu měl nějakého řemeslníka. Chlap jak hora a řemeslník aby ho pohledal. III Bárta nebyl žádnému řemeslu vyučen. Začíná rozumět řemeslu svého otce. Učeň se učí řemeslu tím, že. Učení řemesla je mimotní věc. Dědeček se chopil řemesla. To řemeslo je bohatství. To řemeslo jsou továrny. Učil se jeho řemeslu. Řemeslo je pán.
Pro zajímavost:
