Použití pojmu stěna ve větách.
Stěny, do poloviny obložené dřevem, odpovídaly prvnímu sedlákovi, který zde hospodařil v sedmnáctém století. Omráčená posádka bezvládně ležela na zadní stěně kabiny a naslouchala hlasům z reproduktorů. Na stěnách je plno zasklených obrázků, starých českých zámků a hradů, dějepisných výjevů. Na rozeklané stěně jeho spočíval roztažen jakýsi temný předmět nepravidelných tvarův. Byla rozsvícena v oné době, a když byla rozsvícena, bylo zde nejsvětlejší místo stěny. Skoro celou stěnu tmavé místnosti zaplňuje skvostný, bohatě zdobený stříbrný čh rten. Ohromné stíny cikánů pohybovaly se po rudojasných stěnách a po vysokém stropu jeskyně. Později v několika úsecích visí deset metrů nad řekou na trámech zasazených do stěny. Zažloutlé a modravé plameny se v obloucích proplítaly aneb po hladkých stěnách vinuly. Tím se omámené tasemnici odejme možnost, aby se opět mohla přissáti na stěnu střeva. Za prkennými stěnami kanceláře se rozlehlo divoké brebentění a primitivní halekání. Neudivila je ani výstava podivných přístrojů, umístěných po obvodu kruhové stěny. Salon byl stinný, světle zařízený pokoj s metr tlustými stěnami obílenými vápnem. Bylo před polednem a otevřenou stěnou přinášel větřík vůně z okolních zahrad. Mlátím sebou o čalounované stěny, až utrmácena padnu a usnu a spím jako zabitá. Ke stěně byla přilepená ještěrka taukte, plochá a nehybná jako heraldický drak. Pak stejně prozkoumal dřevěné táflování, jímž byly obloženy stěny pokojíku. Namáhavé dýchaní, mumlané kletby, přidušené sténání, vítězné zavrčení. Opět sebou plácl na stěnu a pokračoval v melodii tam, kde před chvílí přestal. Výsledky je možno vyjádřit hrubým skórem či ve stenech, číselně i graficky. Holmes zahořekoval a tvář jeho bledá jak stěna, zasvítila mi vstříc temnotou. Světlo jeho táhlo se bledým sloupem k východu jeskyně a padalo za temnou stěnu. Holmes obešel pokoj těsně při stěně, přivřel okenice a zajistil je závorou. Ustavičně ho ještě důvěrně zvali zvukové zvonku nadarmo v bezpečné stěny. Když objeven na stěně nápis, byl jsem utvrzen ještě více ve svém mínění. Časem bylo slyšeti zoufanlivé sténání z hluboká jejích zbouřených ňader. Vstupní bránu nechali daleko za sebou bodnutí špendlíku v třpytivé stěně. Tam ho také Arthur našel, schouleného u paty souvislé stěny z modrého ledu. Vytušil jsem tyto zbraně na stěně dřív, než jsem na nich spočinul očima. Líbila se sama sobě, když v lesklé stříbrné stěně na sebe pohlížela.
Pro zajímavost:
