Použití pojmu umřít, zemřít ve větách.
Tak slétne znenadání radost k člověku, že si přizná už nic než umříti. Onemocnějí li, mohou také dříve zemřít, někdy už v dětském věku. Já nemohla se ani hnout, a chtěla bych na to umřít, že jsem nespala. Ale nechci umříti, to se jen řekne a snad i v tom okamžiku cítí. Kdybys měl sám umřít, musí ti ho dát věrný přítel na srdce. Začal najednou chřadnout a nebylo rady ani pomoci, musel umřít. To, to! Ona od svého neupustí, jako by ráda chtěla umřít. Byl na smrt nemocný a odešel na opuštěné místo zemřít. Muž, jemuž kostra patřila, přišel sem tedy umřít. Nechte mě umřít, nechte mě umřít, nechte umřít. Kdybych se nakazil HIV za jak dlouho musím umřít?. Říkali, že mě v téhle díře nechají zemřít. Buď zemřít v kosmickém vzduchoprázdnu, nebo. Za jeho zločiny musí někdo zemřít, Padmo. Je připravená zemřít, aby měla dítě. Nechali ho tam pomalu zemřít, můj pane. Barmánci nenechají nikoho umřít hlady. Takže by měla zemřít na tuto nemoc. Viděl jsem ji dvakrát takto umřít. Ale já teď nechci umřít! vykřikl. Nech mě alespoň zemřít o samotě. Říká se vidět Neapol a umřít. Nebudeš li hotov, musíš umřít. Zemřít zde, uprostřed krásy. Klidně můžete umřít hlady. Můžeme s vámi pouzr umřít. Nemůžete ho nechat umřít. Ochotná zemřít i pro mě. Hu, prý raději zemřít. Buď odejdi, nebo zemři.
Pro zajímavost:
