Použití pojmu veranda ve větách.
Na druhém konci verandy vykukoval mezi zábradlím uhlově černý, kníratý a nesmírně zvědavý obličej. Na verandě kanceláře se objevil jeden z Ellisových písařů a ted tam rozčileně nadskakovat. Flory se k ní neotočila na místo toho zamračeně zíral otevřeným průchodem na verandu. Chvatně vyběhl po schodech a jemně nakopl do žeber chlapce, který spal na verandě. Nemohl byste mu říct, aby dal přinést pár židlí na verandu? řekla Elizabeth. Elizabeth byla v klubu na postranní verandě, skoro jako by na něj čekala. Ale rád bych, kdybyste se mnou šla na verandu, podívat se na orchideje. Přece jen se nehodilo, aby dívka dál zůstávala u něj na verandě. Flory, pořád ještě v klobouku, hleděl přes zábradlí verandy. Znovu přešli dvůr a vystoupali po schodech na doktorovu verandu. Za okapem verandy se na zem jako lesklý bílý olej lilo světlo. Zarazila se, s pohledem upřeným na vstupní průchod verandy. Když se Flory vrátil z tenisu, holič už čekal na verandě. Odhodil bicykl na záhon a přes verandu spěchal dovnitř. Flory se zahleděl stranou, přes zábradlí verandy. Přes zábradlí verandy na ně poulil oči čókra. Další čtyři bouchnutí kroků přes verandu. Když došly na verandu, byly úplně bez dechu. Nechala jsem na verandě koš s oblečením. Vstal jsem a začal přecházet po verandě. Můžeme si povídat na verandě, opakoval. Starý Steiler stál na verandě hostince. Vyrazil po schodišti na verandu a zmizel. Na verandu právě vcházela Ma Hla Mei. Pustil Nerona přes zábradlí verandy. Můžeme si povídat na verandě.
Pro zajímavost:
