Použití pojmu vrah ve větách.
Kdepak, Watsone, vrah byl se svou obětí hezkou chvíli sám a svítila přitom lampa. Vrah užil ho zřejmě, aby připomněl své oběti ženu mrtvou nebo nepřítomnou. Otevřel okno a otiskl podrážku na parapet, aby vám vsugeroval, kudy vrah unikl. Modlitba oběšencova k Panně Marii, Modlitba sedmi vrahů k téže Panně. Ale zabíjet není hezké, protože potom ti bližní nadávají vrahů. Pro vrahy, kteří použili magii, žádné odvolání neexistuje. Jak tedy mohl nějaký vrah uprchnout? To je přece vyloučené. Zločin byl připisován nihilistům a policie vrahy nedopadla. Na to udání drželo se vyšetřování a brzy našli vraha. Pomozte mi, Stackhurste! Zbavíme se vraha navždy. Kde se vrah domnívá býti nejjistější, padne. Vrah, aneb vražedkyně napsala to vlastní krví. Slyšel jsem, že vrahem je sám princ Aleksander. Jakmile vrahové zmizeli, nastalo dokonalé ticho. Osobně je přesvědčen, že vrah uprchl oknem. Tázali jste se mne, znám li jméno vraha. Jméno, které by prstem ukázalo na vraha. Jak říkáte, neprozrazuje nic o vrahovi. Snažil se vyslovit jméno svého vraha. Claira, ale zatýkají coby jeho vraha. Lestrade pokračoval Vrah byl viděn. Vy, starochu, jste vrah a otrokář. Hrozné zloděj a vrah, ten Dajak. Vrah tu čekal a zastřelil ho. Vrahu, zloději, násilníku. Je to namhir, nájemný vrah. Musel to tady nechat vrah. Vrahové dnes nevyhrají. Drow je hledanej vrah. Někdo si najal vraha.
Pro zajímavost:
