Použití pojmu vrchol ve větách.
Osamělý poutník kráčel stezkou ouzkou na rozlehlém temenu hor Krkonošských pod vrcholkem Sněžky. Najednou se vrchol hory Kaflás rozsvítí sytě žlutým světlem, jež postupuje níž a níž. Skály se rozstupovaly a opět sbližovaly jako by zavíraly přístup na vrchol hory. Vrcholným dílem je noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. Bublina se vznesla do vzduchu, poskakovala a pohupovala se na vrcholu gejzíru. Advokát obviněné i já jsme ho jen s vrcholným zaujetím mlčky pozorovali. Hlouběji šeřily se vrchole jedlí, ostatní jich dílové tratili se v mlze. Zazlátlé tóny přeletují Hradčany od petřínských strání a vrcholů. Od vrcholků útesů se terén zvolna svažoval k protějšímu pobřeží. Po probuzení výkonnost člověka stoupá až k dopolednímu vrcholu mezi. Za daných okolností je taková odpověď vrcholná drzost, pane Murdochu. Toliko vrcholky vědy a umění nedosáhly doposud dřívějšího lesku. Počítám li s rovnoměrnou rychlostí vrcholnou km za vteřinu, tedy. Ve vládě se očekává konečná zpráva s vrcholnou netrpělivostí. Druhý, odpolední výkonnostní vrchol přichází většinou mezi. Karel Matěj Čapek Chod představuje vrchol českého naturalismu. Na obzoru se měkce rýsovaly rudé vrcholky vzdálených hor. Pak se vydrápal na vrchol celý, ale potácel se jako opilý. Děťátko, Jezulátko, což? Rodiče na vrcholu blaženosti. Drizzt sledoval probíhající bitvu z horských vrcholků. Odpolední slunce zalévalo vrchol pahorku zlatou září. Rozeklané vrcholy pokryté sněhem okouzlovaly smysly. Za úsvitu vyšplhala výprava zpátky na vrchol rokle. Palmer a Pritchard patřili v tomto oboru k vrcholům. Má poslední naděje stála na vrcholku útesu. KAPITOLA VI NEBEZPEČÍ Vláda teroru vrcholila. Tak došel průvod vrcholku popravního kopce. Vždy jsem miloval čirost horských vrcholů. Na vrcholku skal jsem zahlédl další pohyb. Arthur vstal a vydal se k vrcholku kráteru.
Pro zajímavost:
vrchol, vyvrcholení synonyma,