Použití pojmu Babička ve větách.
Pan Prošek se poklonil, netroufaje si velitelku svoji zdržovat, ale prostosrdečná babička začala hned. Babička se podívala nahoru, zaslechla v ratolestech povzdech, tichounké šepotání a típání. Babička zůstala v kostele u dveří mezi starými sousedkami, děti seřadily se okolo oltáře. Babička je znala všecky tři, ona měla mnoho zkušenosti, vojenský stav, jí každý věřil. Přicházejíc ke stavení potkala se babička s myslivcem, byl všecek polekán, krok chvatný. Babička zatočila růženec okolo ztuhlých rukou zemřelé, dívala se jí dlouho do tváře. Přišlo pokaždé k žalobě, Barunka musela se obrátit na babičku, aby chlapcům vylála. Babička byla jako u vidění, rozmýšlela se, má li šlápnout na ty protkávané koberce. Babička se nedala prosit a vypravovala paní kněžně, což jsme již ve mlýně slyšeli. Přitom ukázala babička na stíny, které se v pokoji dělaly, a sklá dala vřetánko. Když si Mariška na dobré snídani pochutnala, vedla ji babička do pracovního pokoje. První, co si babička v hospodářství zcela na starost vzala, bylo pečení chleba. Pan myslivec znal slabé stránky těch hospodyň! Babička hned také přisvědčila. Babička volala, aby šli jako lidé a neletěli jako zvěř, ale kdežpak hoši byli. Kdybys k tomu svolila, ráda bych tě, babičko, vymalovala, aby měly děti památku. Po obědě, který Marišce jak náleží dobře chutnal, šla s babičkou do zahrady. Babička je také velice pochválí a hojně obdarováni vyhrnou se herci ze dveří. Sotva bratři paty vytáhli, přišla k vratům stará babička a prosila o almužnu. Babička by všecko byla vynaložila, do nitky, kdyby mu byla mohla zachovati život. Po slavnosti sebrala babička děti a vedla je do hostince, kde již kočár čekal. Soběslav vzal od babičky kočku, srdečně poděkoval aubíral se s ní ku břehu. Babička se štěstím synovým vzkřísila, a ještě vnoučata na klíně houpala. Babička, chudák stará, sotva se vyškrábala vpravo i vlevo stromků se chytala. Babičko, já také jednu rozsvítím za tu nešťastnou svatbu v Hertinském lese. Jedna babička vzala dítě do náručí a všickni se obrátili cestou ke kostelu. Pak si vzpomeňte na svou babičku, co vám říkávala, když s vámi chodívala. Mimo to dala jí babička plnou sajdačku soli a Maruška se na cestu připravila. Babička doufala, že se časem také srozumí, a zatím si pomáhala, jak mohla. Vodotrysků žádných nebylo, ale ráda zastavila se babička s dětmi u splavu. Bylo to druhý den k večeru po návratu dětí, když babička tiše skonávala.
Pro zajímavost:
