Použití pojmu Jana Eyrová ve větách.
Přijímaje zpověď Janovu opravdu bratrsky, otevřenou duší, přece nepřestal mysliti na úžasnou Aninu zprávu. Maminčiny mozolnaté, věrné, teplé, Janovy táhlé, jemné, odplouvající jako oblak v záchvěvu světel. Jana Nepomuckého, pod zelenými lípami, uchystán moždíř, okolo něhož houf výrostků stojí. Nejbližší kostel měla svatého Jána Nepomuckého a do toho vždy chodila k patronu českému. Jana Nepomuckého v čistě vyprané rochetce a s obligátní fialovou barvenou pentlí na krku. Pěkná stará bryerka s dlouhým náustkem z materiálu, kterému trafikanti říkají jantar. Jak vesele a hravě přišla po prvé k Janovi, odvážlivá noční návštěva s kamarádem. Před sňatkem blouznívala o dítěti a strhla i pochybovačného Jana do rodinného deliria. Tonda, odcházeje, spatřil na ulici ve stínu s přitisknutým kloboukem do očí Jana Marka. Princezna leknutím vykřikla, když Janka spatřila, neb myslila, že sám čert pro ni jde. Náhle spatřila jsem za třemi řadami křížů a pomníků Jana Marka, opřeného o strom. Poznala jsem hned podle způsobu doteku na elektrický knoflík, že přichází Jan Marek. Pes Baskervillský přeložil František Gel, Údolí strachu přeložil Jan Zábrana il. Návraty Janovy k Anně netrvaly, vždy uvěřil v ryzost nových útoků na své srdce. Anna šla od moře, jak kdysi snili s Janem na smaragdovém trávníku pod Karlštejnem. Jan přiskočil a viděl v lůžku plno perlí, které se z Mariiných oček kotálely. Neudělejte mu to! Vždyť já nemám jinou radost na tom světě než mého Janouška. Což je to všechno plátno, paní Kateřino, mně zůstane Janoušek vždy co dítě. Jak Monika Janovská sklenula své lásky v posvátný chrám radostně, nenáročně. Časné ráno byla princezna u Janka, by se podívala, daleko li je s přebíráním. Mezi hostmi sedělo také několik panáčků, kteří se o Janovu dceru pokoušeli. Téhož dne byla jsem u Šafaříkovic přivítat mladou paní, manželku Jankovu. Na jedinou novou zajímavou podrobnost si vzpomněla služebná Jane Stewartová. Obávala jsem se pláče, jinak bych se byla vyptávala, co všecko ví o Janovi. Také Martin a Janko se vydali na pouť jen proto, aby obětovali vosková srdce. Řekněme třebas, že si z četby vybere jednu větu ze spisu mistra Jana Husi. Za chvilku přišel čert a otevřel mu dvéře, i poznal Janka a Janek čerta. Rád bych věděl, kolik je vlastně v Londýně náustků z pravého jantaru. Tonda našel tam Jana Marka zabořeného v křesle před mlčícím amplionem. Martin toužil po galánečce a Janko se chtěl oženit, aby mu nebylo smutno.
Pro zajímavost:
