Použití pojmu Mistr a Markétka ve větách.
Stará mistrová utírala honem židličku zástěrou a blíže krbu přistavovala, pobízejíc mne k posezení. Petr, ač by rád byl koláče jedl, také se děkoval, připomínaje si mistrův zákaz. Vcelku na mě dělal dojem ctihodného lodního mistra, zlomeného stářím a chudobou. Jednoho dne přišel královský dvořenín a objednal u mistra pro princeznu klenoty. Je takový mistr na voskové figuríny jako váš přítel Straubenzee na vzduchovky. Do nich vstoupila stará mistrová, mistr, za nimi mladý muž příjemné tváře. Řekněme třebas, že si z četby vybere jednu větu ze spisu mistra Jana Husi. Je li mistr milosrdný, je mistrová zlá nebo děti jejich anebo tovaryši. Mistr byl spokojen, dal zlato a kámen, a Radoš se pustil hned do práce. To mu mistr rád po vůli udělal, a Radoš šel do hradu královského. Petr by byl velmi rád do koláčů se pustil, ale před mistrem nemohl. Mistr poslal pro felčara a ten mi potom hlavu zavázal a stáhl mi to. Mistr popravní hodil oprátku na hrdlo zločince a obnažil prsa jeho. On ale zamiloval si dceru mistrovu, svého dobrodince, a vzal si ji. Jen řekni zejtra mistru, aby ti dal k malování potřebné věci. Za čtyry neděle dostal za vyučenou a mistr ho měl velmi rád. Viděl jsem takové tváře na obrazech středověkých mistrů. Catrinin nejslibnější student se stal skutečným mistrem. Děvče dal mistr ještě vycvičiti, pak je odvezl do Prahy. Byl to mistr zločinu a žil v minulém století kolem roku. Mistrovství je v morálním smyslu překonání otroctví. Psal mi to sám lékař, a starý mistr mi to dal vědět. Nejsi žádný havíř nebo tesařský mistr, člověče. Narodil se jako syn mosteckého mistra popravčího roku. Musí být vskutku mistrně ukrytá, slečno Blakeová. Jíst si ale netroufal boje se, aby ho mistr neviděl. Domrzelo ho to, a vrátil se s nepořízenou k mistru. Vzal mistra za ruku a vedl jej do pokoje, kde spali. Po jeho straně kněz, po druhé mistr popravní. Starého mistra lze poznat podle tahu štětce.
Pro zajímavost:
