Použití pojmu křivý, křivě ve větách.
Její drobná, vzpřímená, štíhlá postava byla úplně bez křivek, jako basreliéf vyřezaný do stromu. Je vidět, že jsi v Německu, protože umíš z rovných závěrkův křivé dělati. Milostpane, neradil bych žádnému, aby se mne křivě dotknul. Pavlíny smutné, pozorné oči utkvěly na křivé páteři. Od dneška tě poslechnu a nebudu tě tak křivě posuzovat. Nové vysvětlování u křivé přísahy. Třeba mu prachař řekl křivé slovo. Hansi se pořád křivě usmívá. Aby žádný nevisel křivě. Křivě se pousmál. Útočník, osmělen asi trpným chováním ellipsoidu, několikráte zakroužil smělými křivkami těsně kolem nich. Měla stejně zkrácený lalůček, stejnou širokou křivku horního boltce, stejně zatočené závity na chrupavce. Křivka denní výkonnosti Ve svém absolutním výkonnostním maximu a minimu se vzájemně lišíme. Rákos je dobrý člověk, ale příliš vznětlivý a přímější nežli snesou světské křivky. Držela v náručí nevzhledného hošíčka, bledého, apatického, s křivýma nožičkama. Já se nepamatuji, že bychme kdy byli jeli takovýmto mezi skalami průlomem na Křivoklad. Nás byla hrstka a byli jsme v těch úzkých, křivolakých uličkách jako ztracení. Ale co povídáte, je rouhání a křivda, zdá se mi, že sobě nejvíce ubližujete. Nezřetelné křivky ohnutých zlacených nožiček a opěradel nábytku se třpytily. Řečeno terminologií strukturální lingvistiky, je prostě mimo křivku grafu. Ranní pára obejímala opět hrad křivokladský, zdaleka opět volala kukačka. Jednou mne chválíš, kde toho nezasluhuji, a po druhé mi děláš křivdu. Jakkoli jsou oba zářezy krátké, vidíte pokaždé stejnou lehkou křivku. Co já vím, může křivokladská věž mnohé toho a krvavé dáti důkazy. Plaše a rozpačitě trhal rameny, rty se mu křivily v bolestném úsměchu. Ulekl se ovšem, ale věděl, že se jí křivda nestala, a proto mlčel. Hluboko v křivokladských lesích přivítala kukačka jarní jitro. Ráda jako každého hodného člověka, který mi není křiv. Tu teprv sestra viděla, že bratrovi křivdu dělala. Při křivici také velmi nepravidelně lezou zuby.
Pro zajímavost:
-ä- německy
