Použití pojmu nedbalý ve větách.
Je hříchem štvát do války, a nedbati varovných znamení bylo by trestuhodnou nedbalostí. Mladík viděl, že ho zdraví, nedbalým pohybem otočil koně a doklusal ke kraji silnice. Také člověk může selhat, ať již v důsledku vlastní nedbalosti či únavy. Král zpozorovav jich nedbalost, přihnal se k Šternberkovi a vedl stížnost. Odpověděl jí lhostejným, nedbalým tónem, jako by dával rozkazy služce. To buď svědčí o nedbalosti, aneb o rozčilení a spěchu vystřihovače. Snad jsem byl trochu nedbalým na svůj zevnějšek na americkém západě. Ačkoli mluvil špatně česky, já na to nedbala, jen když mluvil česky. Ale což on pomyslil nač, nedbal, kdyby pod ním i hranice byla hořela. Indové mu přinesli klobouk a hůl, ale za svou nedbalost se neomluvili. Tak jsem například začal tvrzením, že váš bratr byl nedbalec. Teta Mína neměla nikoho ráda a o ni také nikdo příliš nedbal. Teta Líza již tedy nedbala podvazku a oblékala se dále. Rozvášněný Bruenor ho neslyšel a stejně by nedbal. Usmíval se, pohledný v chlapeckém, nedbalém stylu. Pod žebříčkem bylo nedbale pohozeno dlouhé lano. Ale babička nedbala výtek a hněvu hospodyně. Po těchto slovech nedbale odkráčel k bazénu. Koňstvo to mnoho stálo, ale na to on nedbal. Nedbala jsem jeho rady a doplatila jsem na to. Manek ale na takovéto věci nedbal. Avšak král na to nedbal. Ona toho nedbala.
Pro zajímavost:
-ä- německy
