Použití pojmu slovíčko ve větách.
Na protější pak rameno váhy zavěsila toliko jedno malé, avšak závažné slovíčko vdovec. Dělala, jako by si komorníkovy řeči ani nevšímala, zatím jí ale slovíčko neušlo. Martička si potom našla inženýra a strýc Valentin zanevřel i na slovíčko už. Lyrika, neuvěříte, jaké oblibě se těší to slovíčko u krásných žen. Tentokráte to bylo cosi A mol, což velmi se podobá slovíčku Amor. Již hezky slovíčka odříkával, když mu sedmý rok docházel. Hájek začal hřebce po kýtě hladiti a neřekl ani slovíčka. Jestli můžou takhle slovíčkařit oni, tak my taky. Mrzelo li ho něco, bylo to jenom slovíčko ještě. Jen ještě slovíčko, než odejdete, řekl Morris. Ještě slovíčko, bratře McMurdo, řekl McGinty. Ani slovíčka, Čekala jsem varovné rady. Slovíčka si několikrát opíši. Na slovíčko, Watsone.
Pro zajímavost:
-ä- německy
