Použití pojmu chválit (za) ve větách.
Pana Straku z Nedablic chválili za jeho moudrost, a chudého pasáka si žádný nevšiml. Vaše umění skutečně předčilo všechny chvály, které jsem o vás kdy slyšel. Jednou mne chválíš, kde toho nezasluhuji, a po druhé mi děláš křivdu. Vystoupila jsem z chvalínské školy po celoroční zkoušce přede žněmi. Do jejich chvalozpěvů se jim ale vždy vmísil posměšný hlas tlampače. Ondyno psal Staňkovi pan Smolér i chválil velice vaše besední schůze. Ale potom přišla jsem z domu, a šest let ve Chvalíně jsem nebyla. Chvála bohu, již nejsem tak osamělá, jak se ti páni domnívají. Přijímám chválu kvůli jejich spokojenosti, ne kvůli své. Přijmout takovou chválu, to by bylo pod mou důstojnost. Teď jsem se chválabohu vymanila z jejich moci navěky. Chválabohu, chválabohu, už nevyhlížíš marně. Ale nejvíce chválíme na psech jejich inteligenci. Doma jsme, chválabohu! zvolala, klesnouc na kolena. Poptával se sem tam, ale každičký ji chválil. Chvála Bohu, chvála Bohu, konečně jsem tady. To já mám větší ctižádost, chválabohu. Lestrade jest detektivem, chvalně známým. Já dnešní den chválím mně je veselo. Zdráv, pravda? Chvála Bohu aspoň za to. Chválabohu! vyhrkl jsem opravdu ze srdce. Já dnešní den chválím mně je veselo. Juraj vstává, chvála Bohu, jde to už. Chvála bohu, konečně jej spatřuji. Chvála Bohu, věno bych pro ni měl. Její chvála však zněla prázdně. Nu, chvála Bohu, odlehlo člověku. To tě chválím, pane Bondy, sir. Mnozí řeknou chválabohu. Chválabohu! vydechl.
Pro zajímavost:
zájem o španělsky,
Pozor na kapesní zloděje španělsky,
zahrada španělsky,
začít španělsky,
zpoždění španělsky,
znít španělsky,
zajímavý španělsky,
