Použití pojmu chvíle, okamžik ve větách.
McMurdo byl zamyšlený a zamlklý, ale pro chvilkovou slabost svého společníka neprojevil sebemenší pochopení. Člun, který občas připlul od pobřeží, zprostředkoval člověku aspoň chvilkový kontakt se skutečností. Když nám makléřův úředník dovyprávěl své překvapující zážitky, rozhostilo se na okamžik ticho. Ve dvě hodiny nás důstojník kontroloval a jeho přítomnost na okamžik přerušila jednotvárnost noci. Za okamžik sem slabě dolehly zavřenými dveřmi ložnice táhlé, úpěnlivé tóny nesmrtelné melodie. Abychom se mezi učením nevyprošovali ven, měli jsme po každém delším předmětu chvíli svobodnou. Chvíli před polednem poprvé od přistání zpozorovali nějakou známku, že planeta není neobydlena. Thaddeus Sholto v jednom kuse něco vykládal, chvílemi dosti hlasitě, aby přehlušil rachocení kol. Bárta nedůvěřoval si ještě hodnou chvíli ani oči otevřití, strachem, aby ho pán nepozoroval. Vrátil se po chvíli do červeného světla, promíseného již vzdálenou zelenavou mlhou svítání. Přesný jako vždycky zvedl se v tom okamžiku předsedající senátor Dunas k vstupnímu proslovu. Chvílemi jí přelítl po buclaté, přívětivé tváři mráček a z úst vycházelo tiché láni. Za chvíli vycházel z farních vrátek za Mařenkou muž vysoký, mohutného těla, trochu shrbený. Případ tím ovšem ztrácí kouzlo intelektuálního problému, které se jednu chvíli zdál mít. Jen Vy jí, Bohuslavo, domluvte, ať nám alespoň několik odtušených chvílí přes den dopřeje. Místnost byla spoře osvětlena, takže mu chvíli trvalo, než rozpoznal Forda, Trillian a Zafoda. Okamžik utkvěl na pahorku, zakroužil kolem a stanul, zalévaje svitem rovinku v sousedství domu. Za chvíli vybíhaly ze stavení hospodyně, nesouce na ramenou, aby darmo nestály, menší děcka. Jeřábkovi? S ním je okamžik loučení nejbolestnější, a nechávám si ho zúmyslně naposled. Praha na chvíli zaplápolala a zhasínajíc, vtělovala se do kamenného, chalcedonového přeludu. Ty ikony, které jsou šedé, jsou v daném okamžiku z nějakého důvodu nedostupné nefunkční. Barman, zasažený nesrozumitelným, šokujícím pocitem vzdálenosti, se chvíli vzpamatovával. Děvče odběhlo a v malé chvíli přiběhl Zverka, gazdův bratrovec, mladý, štíhlý šuhaj. Když dočetl, seděl nějakou chvíli hluboce zamyšlen, s dopisem volně sevřeným mezi prsty. Chvíli to trvalo, poněvadž zvonek zvoní v kuchyni a všechno služebnictvo spí v poschodí. Svit oslepujícího slunce to všechno chvílemi utápěl v náhlých lavinách svého třpytu. Lom tedy pokračoval, ale teprve po chvíli mohl se soustřediti na předmět svého výkladu. Elška se zamlčela, růměnec polil jí tvář po chvíli povídala, podávajíc ruku Báře. Chvilku seděl mlčky a usilovně přemítal o podivném dramatu, které narušilo náš klid. Vnucovat se jí se svou láskou v takové chvíli znamenalo by zneužívat její bezbrannosti.
Pro zajímavost:
