Hledáte studeně = chladně?

Použití pojmu chladně ve větách.

Jakýkoli cit, zejména láska, se jeho chladnému, přesnému a obdivuhodně vyváženému myšlení přímo příčí. Chladné šedé oči, vyhlížející bystře zpod ježatého obočí, si nás oba po řadě prohlédly. Na východě už pomalu svítalo a v chladném šerém úsvitu bylo vidět poměrně daleko. Tyť bezpochyby nyní při chladnější mysli tak dobře jako já ho posouditi umíš. Prodloužilý příchod jeho učinil mne chladnější v očekáváních mých. Byla o něco chladnější než vzduch, a když se posadil, sahala mu po krk. Uklonil se chladně a důstojně usedl do křesla, které mu Holmes nabídl. Myslil jsem na trestance bez přístřeší na pustém, chladném močálu. Fanfára byla tentokrát dost odbytá a hlas zněl zřetelně chladně. Večerní světlo bylo ted v chladném období žluté a přívětivé. Podala jsem mu ruku, již vzal do své chladné, táhlé a stiskl ji. Ach, chladnější ještě než jeho šmahem již chladnoucí údy. Aby to skončilo? Mezi námi nebylo co končit, opáčila chladně. Chladně pozorovala, jak se neklidně kroutím a poposedávám. Natáhl paži a chladně uchopil ruku, kterou mu podávala. Mohl aspoň počkat a rozloučit se, poznamenala chladně. Drafu jsme opustili v chladné hodině před úsvitem. Každé chladné ráno mě nosíval na ramenou rosou. Tím jste zpečetila svůj osud, prohlásil chladně. Nedlím v minulosti, chladně odvětil Jean Claude. Ona pouze chladně přikývla a zůstala, kde byla. Noc chladně voněla, vzduch byl opojně čistý. Ostatní hosté jej přijali poněkud chladněji. Tváře měla z chladného vzduchu zrůžovělé. Ták? řekla Adéla o deset poznání chladněji. Chladně, černě zavála zvenčí pustá noc. Řekl Edward chladně, zlostný v jeho směru. Zabíjejí chladně, bez vášně nebo citu. Jeho chladné ruce mě pohladily po tváři. Kdy přejete si odejeti? tázal se chladně.

Pro zajímavost: