Hledáte nezvyklý = zvláštní, neobyčejný, divný, neobvyklý, kuriózní, podivný?

Použití pojmu divný ve větách.

Nebylo to nic divného, an tenkráte ty nejvznešenější paní všechny domácí práce vykonávaly. Brutální úvod jako by předznamenával jakousi divnou a nevysvětlitelnou hrůzu v pozadí. Nikdo samozřejmě nic nezaslechl, a nikdo tudíž nechápal, proč se tak divně usmívá. Holadryjá! Na kousky rozebraný, na kousky rozebraný, to je divný způsob cestování. Bylo mi divně krásně, marně jsem odporovala té kráse a pátrala jsem v ní. Protože mávala rukama, padl mi do oka její prsten s divným velikým kamenem. Něco divného se mu asi zdá! Zamával ručičkama, něco odhání nebo chytá. Je to věru divné hospodářství, člověk se ani vpravit nemůže do něho. Na náměstí se na nás všecko divně dívalo pro podivnosť našeho obleku. Ta výminka se zdála býti Jirkovi trochu divná, proto ale přece zůstal. Já už jsem totiž viděl v panoptiku divnější věci, než jsi ty. Byla mi ta otázka divná, ale odpověděla jsem, že stříbrné. Divné však bylo, že byl stočený a uvázaný jako do smyčky. Kolem ohňů leží shromážděné množství v divném zmatku. Najednou slyším, jak z pláče jejího zazní divný výkřik. Jak to, že jsem mluvila tak divně? Asi to byl vliv Stefana. Jsou mi to divné závěrky tak ani Němec by nefilosofoval. Bylo na něm prostě něco divného, ale těžko říct co. Ale kosa stála, kam ji ráno postavili to jim bylo divno. Doklapali ale na palók, kde stál takové divné koplín. Není to o nic divnější než honzíky nebo krinolíny. To je ale divná věc, že nic za peníze neprodáváš. Arthurovi najednou připadal strašně cizí a divný. Tys divná, utíkat chceš, kde tě lidé milují. Mohlo by mu přijít divné, kdybych se nezeptala. Nevím, proč vůbec vedete takové divné řeči. Bylo to divná úleva, když jsem použila svaly. Možná to v očích okolí bude vypadat divně. Uvědomovala si, že je na něm něco divného. Jeho toužebná poznámka mi připadala divná.

Pro zajímavost: