Otázka: | |
Odpověď: |
Správně: 0 | Špatně: 0 | |
|
||
Lekce českých synonym obsahující výraz hněv |
zášť, zlá vůle, hněv synonyma,
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
|
Slečinka správcovic se přeukrutně na mne hněvá, že jsme vyvedli ten kousek tomu Italiánovi. Rychle, proboha! vykřikla hněvivým, naléhavým tónem, jakým lidé mluví, když mají strach. Holmes si zachoval chladnokrevnost jako vždy, ale mně žhnuly tváře hněvem a pobouřením. Tedy jste mezi veselostí a mrzutostí, mezi smíchem a hněvem štědrý večer trávili. Když byli o samotě, hněval se král na Milboje, že se ženou přísněji nenakládal. Obličej se mu křečovitě stáhl, ušklíbal se a drmolil na nás v nesmyslném hněvu. Toninko! Toninko! tenkráte hrozím já prstem a hněvám se, ano skutečně se hněvám. Hněvivé posunky přírodozpytcovy jevily, že hněv jeho směřuje také proti dámě. Vášně a hněv vládly lidskými srdci, když se dovršilo šestnácté tisíciletí. Mračno hněvu zmizelo z velmistrova čela, když to ponížené škemrání uslyšel. Mezitím byl už celý dům vzhůru, protože jsem v hněvu mluvil pořádně nahlas. Zpod ježatého obočí to hněvivě zajiskřilo a bledé tváře se lehce zbarvily. Nejlépe bude, jestli se hněvat budete, když si necháte dáti hubičky zpátky. To také dělal s klidem, i když uvnitř hořel spravedlivým palčivým hněvem. Dala průchod svému divokému hněvu a vychrlila na mne strašlivý proud slov. Tvář jeho byla zardělá hněvy, i držel starou a zaprášenou botku v ruce. Lituji tě, Baruško, ale na otce tvého se hněvám, že tě dal do služby. Či se hněváš, že jsem Ti neposlala v posledním listu žádné peníze. Při každého nohou kamenný spí lev Co umdlelá síla i ukrotlý hněv. Trochu bych jím tloukl a tady u nás bez hněvu, jen tak assanačně. Příval obvinění byl přímo ukázkový příklad hněvu vladaře. Četla jsem v nich podezření a hněv, ale rozhodně ne veselí. Hněvám se na to, že se kdosi tak nesmírně o nás stará. Zlatý král s vynaložením úsilí ovládl svůj hněv. Zrádný podvodníku! křičel hlasem hněvem soptícím. Hrozil synu hněvem, jestli od svého úmyslu neupustí. Jeho hněv provoněl noc jako blížící se blesk. Nato hněvivě zařval a skočil po mně jako tygr. Princezna ale hněvivě do svých pokojů odešla. Vyskočil jsem z křesla v předstíraném hněvu.