Použití pojmu milostivý ve větách.
Zaplať Pánbůh za všecko, ale almužna, milostivá paní, takovým lidem spomůže jen na čas. Milostivý králi, tvůj služebník Fortunát, jehož nade vše jiné miluješ, tě oklamává. Za chvilku vrátil se, a nechav dvéře otevřené, pokynul milostivou tváří, aby vešli. Ach, milostivá kněžno, jak jste vy předobrá, že mne chudou žebračku tak opatrujete. Jsou čerstvé, děti je po cestě nasbíraly, snad přijdou milostivé paní k chuti. To bych se neopovážila, milostivá paní, kdybych věděla, že toho nezasluhují. Bůh je však milostivý, a když se ho člověk nespustí, on ho nikdy neopustí. Umínil jsem si, že ti to, milostivý pane, zjevím, bys naň přísně uhodil. Milostivá slečno, nosíme všichni na srdci Vaši barvu a v srdci Váš obraz. Prosím, milostivá paní, je li vám milejší, aby zůstala, nemám námitek. Milostivý králi, já přicházím, bych vás na dané slovo upamatovala. Milostivá slečno, třiatřicet zachráněných líbá Vaši ručku. Jen jedna věc mi není ještě zcela jasná, milostivá paní. Ach, milostivý kníže, nemluvte tak ke mně vy se mejlíte. Dost možná, milostivá paní, ale byly by se mi odcizily. Odpusťte, milostivá paní, já vždycky přijdu z cesty. Ano, milostivá paní, jest! odpověděla babička. Milostivý králi, můžete se brzy přesvědčit. Mnoho jsem zakusila, milostivá paní, po cestě. Čistí lidé milostivá paní otce nezapře. Čistí lidé milostivá paní otce nezapře. Pánbůh jest milostiv! On bude s vámi. Inu, milostivá paní, krev není voda. Povím já to milostivé paní jinak. Ještě jedno milostivé kývnutí. Anna Knězková, milostivá paní. Bůh mi buď milostiv! zvolal. Milostivá paní Rosenová.
Pro zajímavost:
