Použití pojmu pláč, nářek ve větách.
Byl to pláč ženy jakés, stlumený vzlykot někoho, kdo schvácen jest nevylíčitelným zármutkem. Josífek se trochu probouzel a tvář jeho svraštělá, zesinavělá stahovala se jako k pláči. Viděl, jak se chlapec přemáhá, jak zdržuje pláč, jak pracuje s nechutí, špatně tajenou. Když anglický plukovník odchází do výslužby, jeho indičtí vojáci pláčou jak děti. Jakkoli Markyta věděla, že to jinak nebude, přece se pustila do žalostného pláče. Adelka zčervená, zaražena sedí na otcovu loktu, až konečně se pustí do pláče. Vojtěch ale nemohl se udržet pláče, raději byl by zase odešel se Sýkorou domů. Elška popozdvihla oči k Báře, usmála se, ale zároveň pustila se i do pláče. Vojtěch plakal s ní a tak plačící kráčeli zvolna přes most na druhou stranu. Ale kupec nedal více, tkadlec potřeboval peníze, musel dát, byť i s pláčem. Chvíli stála, jako by ji omráčil, ale potom pustila se do usedavého pláče. Obávala jsem se pláče, jinak bych se byla vyptávala, co všecko ví o Janovi. Ubledlá, utrápená Mariška šla mu naproti a s pláčem mu okolo krku padla. Pláče li dítě, přesvědčme se, neleží li v mokru, anebo nemá li hlad. Viděl její pohřeb, slyšel nářek důstojníkův, ale srdce jeho plesalo. Slyšel jsem zvuk ten jasně a jsem jist, že to byl skutečně pláč ženy. Oba vrhají se na rakev a plačíce, líbají čelo a ruce svého dobrodince. Když jsme jí to četli, dala se chudák do pláče a nemohla ani promluvit. Potom se náhlo svezla na kolena před ním a dali se do usedavého pláče. Lukeš zatvrzelé ženě ani slova neodpovídaje odešel s pláčem domů. Cítila jsem překotnost svých slov, shroutila jsem se div ne do pláče. Přikryla si tvář bílou zástěrkou, pustíc se do hlasitého pláče. Och, já nevím již ani, co mi všecko povídal, bylo to až k pláči. Tu jede kolem krásný mladý pán na koni a ptá se jí, proč pláče. Když jsem byla sama, přemohl mě pláč, až konečně jsem usnula. Maminka mi musí zpívat o Mnislavu a Běle, a pláču nad nimi. Její pláč zní z hrobu všeho, strašný jekot hrůzný kvil. Najednou slyším, jak z pláče jejího zazní divný výkřik. Jednoho dne sedí na mezníku nedaleko hospody, pase a pláče. Leč kdy jeho spolusmutný druh Porozuměv žalu jeho, pláče.
Pro zajímavost:
