Použití pojmu pocta ve větách.
Paní, cítíc se poctěnou, že s ní pan farář rozpráví, velmi přívětivě mu odpovídala. Plná důvěra studentkám věnovaná budí a sílí smysl pro řádnost, povinnost a poctivost. Nedají se pokaždé práva národů vybojovati myšlenkami, vybojovati slovy a prací poctivou. Tato pocta platila o všem jen malému procentu dam rytířských, hradním paním a slečnám. Také pana Tomana pozvala paní Kateřina, s omluvou, aby poctivým jich stolem nepohrdl. Přesto vůči vám necítím žádnou zášť, jednal jste se mnou poctivě a čestné. Byl poctivý, hodný člověk, v platu nikoho nepřetáhl, a proto také mnoho neměl. Tak vzrůstal cit vlastenecký z ctností domácích, jsa živen dobrem a poctivostí. Ráda bych vás, milé kmotřinky, něčím lepším poctila, ale jsme velmi chudí. Od té doby je pod policejním dohledem, ale zatím vedl údajně poctivý život. Věřím, že je poctivý muž, ale slyšíš, Anno, nepřežil bych tvého pádu. Měl pověst člověka horkokrevného a prudkého, ale poctivého a upřímného. Nemá nic, je chudý, to je pravda, ale je přičinlivý, poctivý a dobrý. To, co ti milo a vzácno, musíš dát milému hostu, chceš li ho poctít. Píši Ti poctivě, co jsme vypátrali, a bolí mě to tolik jako Tebe. Obchodní, čestný, poctivý sňatek lepší nežli pochybná láska. Poctil mě tím, že se do mne zavěsil a odvedl mě stranou. Vidí všecko na světě svými světle poctivýma očima. Paní, poctivějšího člověka neznám, řekla domácí. Rada poctila návštěvou Jean Clauda, Vládce města St. Nazdárek, pane Bíblbroxi, to je ovšem ohromná pocta. Dvojka připochodoval k vaně a provedl k poctě zbraň. Madla se upejpala, ale na poctu musela si přece zavdat. Stydí se to potom za práci i za svůj poctivý stav. František Pivoda poctěn na oxfordské univerzitě. Přes všechny chyby je Fiona úzkostlivě poctivá. To nebyl poctivý fajt, Vasile, mručí Amerikán. Jsem poctěn důvěrou, kterou jste ve mě vložil. Nečekal jsem, že mě poctíte svou návštěvou. Já byla první člověk, který jím byl poctěn.
Pro zajímavost:
