Použití pojmu pouto ve větách.
Zrzavý poutník byl posedlý ideou, že bychom toho nešťastníka Kurtze měli aspoň pořádně pomstít. Spatřil jsem řadu poutníků, nazdařbůh chrlících do vzduchu olovo z winchestrovek, opřených o bok. Osamělý poutník kráčel stezkou ouzkou na rozlehlém temenu hor Krkonošských pod vrcholkem Sněžky. Snad přece nějaké záhadné pouto, snad prostě potřeba změny, nestálost lásky, nekázeň k sobě. Zaniknou li tělesa hvězdová na nebi, přetrvá je záře jejich svou poutí věčným všímmírem. Ač hlasitý byl hukot ten, nestačil probuditi dva znavené poutníky, nahoře odpočívající. Do místnosti vtrhla policie, pouta zacvakla a zločinci byli odvedeni do čekající drožky. Přešel den a večer nastával, večer před odchodem mým na pouť v hory Krkonošské. Zanedlouho vzal vůdce hůl, chlapec zvedl a zpívajíce ubírali se poutníci k domovu. Stupně ke štěstí a zdaru jsou příkré, g neschůdné, pout k výšinám těžká. Jak zbožnou pout konala, nicméně ani pro tu zásluhu toho pokušení zbavena nebyla. Patří k důležitým výchozím bodům poutníků, kteří obcházejí horu Kailás. Poutníci začali pálit z winchestrovek a to křoví jednoduše zasypávali olovem. Poutníci večeřeli v jídelně a sedl jsem si na své místo naproti přednostovi. Řada zbožných poutníků si okruh ještě znesnadňuje svérázným cvičením. Také Martin a Janko se vydali na pouť jen proto, aby obětovali vosková srdce. To jest zas něco, co mne ještě na pouti vezdejšího života nikdy nepotkalo. Spíme na docela čistě povlečených postelích v ubytovně pro poutníky. Je obdivuhodný na pout ke Kailásu si vzal otrhanou učebnici angličtiny. Poutníky bylo vidět, jak stojí v hloučcích, gestikulují a debatují. Dva poutníci se šeptem chvatně dohadovali, na kterém břehu to bylo. Je v ní dosud živo pouto k Markovi, ale sama zúčtovala s životem. Dříve však, nežli den zasvitl, vstali a vydali se opět na pouť. Mstitelem mým vkrátce bude čas, Zničiv krásu tvou, i pouta moje. Pár poutníků v chatrčích to zburcovalo natolik, že se posadili. Začali sem pořádat poutě kvůli siffaru, rituálům rovnováhy. Ohromně krásný začátek našeho svazku, naší pouti životem. Svět nemá již pro mne jedů, jimiž by mě dostatečně poutal. Chvíli za ním hleděla poutnice skvělá, potom zašla za horu. Na svatojanskou pouť přijel Milota s Hanou i Markytou do Prahy.
Pro zajímavost:
