Hledáte stín = zápor, stopa, zdání, náznak?

Použití pojmu stín ve větách.

Světlé podbarvení odstavce bylo nastaveno v kartě Stínování, dvojité čáry v kartě Ohraničení. Vrchy porostlé byly jedlemi a smrčinami, které svým stínem skoro celou šíři údolí zatemňovaly. Hosté, zahaleni tisíci mihotavými světélky a miliónem intimních stínů, vydechli úžasem. Slabá záře z Marvinových očí vrhala sotva patrné rudé stíny na ohromnou vorvaní mršinu. Zadíval se dolů na rozpukanou, vyčerpanou krajinu, šrafovanou slunečním světlem a stínem. Ohromné stíny cikánů pohybovaly se po rudojasných stěnách a po vysokém stropu jeskyně. Tonda, odcházeje, spatřil na ulici ve stínu s přitisknutým kloboukem do očí Jana Marka. Další možností je využití tlačítek Ohraničení a Stínování ve skupině Odsttavec. Lidem bylo dušno, kvítí vadlo, ptactvo lítalo při samé zemi, zvířata hledala stín. Vlastní můj stín, a když je jím druhý člověk, drahý člověk, stává se světlem. Salon byl stinný, světle zařízený pokoj s metr tlustými stěnami obílenými vápnem. Přitom ukázala babička na stíny, které se v pokoji dělaly, a sklá dala vřetánko. Hradčany s věžemi rýsovaly se do modrosti oblohy, v zahradě již poletovaly stíny. Třepotavý plamínek roztančil podivně obludné stíny, ale jinak bylo všude ticho. Střehl jsem je časně i pozdě, ale nikdy nenaskytl se mi ani stín příležitosti. Umdlený člověk hledá chladící stín hustého křoví, aby odpočinul po práci. Slávy zašlé stín, ba půlnoční i strach Obletuje otců mých zlehčený prach. Vojáci se plížili neradi do kasáren dohasínajícím dnem, zdlouženými stíny. Vidím před sebou stinnou cestu podél řeky, vedoucí z Chrudimi ke Slatiňanům. Muž vysoké postavy vystoupil ze stínu portálu, aby otevřel dvéře kočárku. Byli jsme přesvědčeni, že nám naši nepřátelé budou v patách jako stíny. Orientálce v úřední funkci dokáže zničiti ten nejmenší stín podezření. Byl černý a ve stínu zazářil plamenem, proti světlu byl čiře průhledný. Lůžko smrti nepohnutě tu stojí, pokryté temně zeleně jako lesním stínem. Zmizel, vytratil se, odplul pryč a nezbylo tu po něm ani šeptnutí, ani stín. Madlena šla pěšinkou v stínu kvetoucích stromů, bez pleny a bez kabátku. Zapíchl jsem prut do země, vyznačil jsem si směr stínu a změřil jsem ho. Stačil by jediný stín podezření o mém chování a všechno je zmařeno. Vůně zelené stráně i její zelený stín nás objaly i všecko v pokoji. Nechtělo se mi už dál postávat ve stínu a pospíšil jsem si ke stanici.

Pro zajímavost: