Použití pojmu svolat ve větách.
Domluvil mu, takže konečně svolil, ale přispět synovi penězi do nového hospodářství nechtěl. Když viděla kněžna, že je všecko darmo, svolila a požehnala krásný nešťastný párek. Avšak princ od svého předsevzetí neupustil a konečně i na otci svolení vymámil. Kdybys k tomu svolila, ráda bych tě, babičko, vymalovala, aby měly děti památku. Nezletilé děti nesmějí také bez svolení otcova manželského sňatku uzavříti. Byla bych snad svolila, kdybych tebe v tom týhodni nebyla na suchopáru potkala. Ale ona začala křičet, jako by ji na vidličky bral, a svolala celý zámek. Když dopověděl, svolal král nejvyšší kněze a kázal chystat oběti. Nezletilé dítky, ať synové ať dcery, svolení matčina nepotřebují. Bez rozmejšlení svolila královna a Bělu na večer do hradu objednala. Oznámil to tedy své manželce, která hned svolila, že s ním pojede. Otec již svolil s podmínkou, že se nám v dolech dobře dařiti bude. Služebník tomu byl povděčen, i běžel honem a svolal, kde kdo byl. Také mi píšeš, že se chceš vdávat, a žádáš moje svolení. Pak si vyžádal svolení a začal se svými nesčetnými pokusy. Bohdanka měla ale pevnou vůli na rodičích svolení vyprositi. Svolal prostý soud, jehož se zúčastnili všichni psanci. Bětuška nechtěla si ho vzíti beze svolení rodičův. Teprva když řekl, že bude koně trýznit, svolila ona. Král svolil a od té chvíle bylo Bohumila všude plno. Tím pro Roddyho narychlo svolaná schůzka skončila. Cassius si svolal zbylé mluvčí ke krátké poradě. Svoluji k tomu nerad, ale donutili jste mne. Dej mi čas, abych svolala shromáždění. Chci tvoje svolení zachránit jí život. Bez vašeho svolení neřeknu ani slovo. Beneš Já půjdu ostatní svolat. Správce se usmál, ale svolil. Neupřel bych jí to svolení. Slavěna konečně svolila.
Pro zajímavost:
