Hledáte udivit = překvapit, ohromit?

Použití pojmu udivit ve větách.

Udivoval nás všechny svou bystrostí a vyhrál vždycky všechny ceny, které škola vypsala. Správce přešel k onomu místu a udiveně zůstal stát, když jsme si tam posvítili. Narovnal jsem se v křesle a vytřeštil jsem na něho oči v naprostém údivu. Ohnula tyčinku a podala ji panu Foustkovi, udivená a zmatená vlastní silou. Udivuje mne, že jsem o těchto skvostných exemplářích dosud neslyšel. Vztek, údiv, rozpaky a nerozhodnost se v ní popořadě střídaly. Podíval jsem se mu přes rameno a byl jsem udiven stejně jako on. Přihlížející udiveně vrtěli hlavami, mračili se a divili. Forda udivilo, proč si někteří vycpali tepláky listím. Mladý Stamford pohlédl na mne udiven přes sklenku vína. Sloužící policista se málem údivem a hrůzou zhroutí. Nato odešla, nečekajíc na poděkování udivené ženy. Maruška byla všecka udivena a jako oslepena tou krásou. Oči doktora Mortimera zasvítily za brejlemi údivem. Zdálo se, že mě život nikdy nepřestane udivovat. Neklan udiven asi mým příchodem nás představil. Udiveně jsem otevřela na ně oči, vzplanula jsem. Cestu ke stájím? Udiveně pozvedla tmavé obočí. Jeho chování ve mně vzbudilo údiv a zvědavost. Místo toho jsem se k vlastnímu údivu rozesmál. Bylo udivující, jaké detaily jsem si pamatoval. Cikorka Desiato? Zafod se málem skácel údivem. Lom naslouchal s údivem v duši i ve tváři. Vyndala jsem jej a udiveně jej prohlížela. Usmáli se něžným, udiveným pohybem rtů. Ale ještě víc mě udivilo, koho oslovila. Jeho oči byly rozšířené a plné údivu. Udivilo mě, proč je vůbec někdo krmí. Netřeba vám dívati se tak udiveně. Bruenor se na něho udiveně podíval.

Pro zajímavost: