Použití pojmu věčný, nekonečný ve větách.
Byl to zamlklý, puntičkářský člověk, věčně trochu nabručený a hovořil se silným aberdeenským přízvukem. Zaniknou li tělesa hvězdová na nebi, přetrvá je záře jejich svou poutí věčným všímmírem. Na posteli měl každý tři přikrývky a k jídlu namísto věčných kuřat zapečenou zvěřinu. Když slyšeli umíráček, pomodlili se za nebožtíka, přejíce mu radost věčnou. Dej mu Pánbůh věčnu slávu! hale což je to všecko plátno, tuto být němuž. Ten večer trvá celou věčnost a mně už asi neslouží nervy tak jako dřív. Proklínaje šibala věčně věkův přijde domů a nabere notného posměchu. Pánbůh mu dej věčnou slávu, byl to hodný pán, zvláště na chudý lid. Tak mne naučil věčný můj učitel Kolár a zůstanu mu věrným na věky. Stará maminka usíná do věčného ticha uspaná ukolébavkou své dcery. Člověk si nemůže věčně držet prst na tepu, to by se nedalo žít. No a co myslíš? Ovšemže si ji bratr nemohl nechat u sebe věčně. Tak dobře, pane králi, že bych tu věčně u vás zůstati chtěl. Tak i naše láska nepomine Láska naše, jako žel náš, věčná. Ti dva byli velcí kamarádi a věčně je člověk viděl spolu. Jak mi zněla její slova slavnostně a jako zásahem věčnosti. Jedna loď se velice podobá druhé a moře je věčně stejné. Nezavolala mne zpátky a nepřísahala věčné přátelství. Věčně se budu modlit za zdraví a blaho vaší ctihodnosti. Byla nesmírná hvězdná noc za věčného šumění moře. Je to klášter vybudovaný pro Církev věčného života. Nemohl také věčně předstírat, že jezdí do Francie. Po chvíli, která se zdála věčností, moře ustoupilo. Ohlídáme se věčně jako člověk po ráji ztraceném. Věčná škoda, že tímto uměním plýtvala na Dolpha. Dmitri, můj věčný učitel, mi dává poslední lekci. Jan Marek, hříšník, ano, ale bičovaný věčností. Musíš být velmi vzdorný, abys byl věčně zelený. Pochází z věčně zmrzlých krajů daleko na severu. Babička čekala pět minut, dlouhých jako věčnost.
Pro zajímavost:
