Hledáte štkát = zavzlykat, vzlykat?

Použití pojmu zavzlykat, vzlykat ve větách.

Byl to pláč ženy jakés, stlumený vzlykot někoho, kdo schvácen jest nevylíčitelným zármutkem. Zoufalý vzlyk zalomcoval statnou postavou, ruka sevřela hrdlo pod žíhaným plnovousem. Posadil se zase, proto že nyní už zřetelně kdesi blízko ozvalo se zavzlykání. Když o vteřinu později přišel k sobě, zjistil, že vzlyká a volá maminku. Celý se zachvěl a vydal ze sebe zvuk, který připomínal zakašlání i vzlyk. Když jsem ji ved domů, vzlykala a celá se chvěla, bílá jako papír. Milostně lká a vzlyká leč jenom šeptem říká věř. Uslyšel jsem krátký ostrý vzlyk a zjevení zemdlelo. Nemohla jsem zadržet vzlyky, které mi lámaly hlas. Spánembohem! vzlykala žena, vycházejíc ze dvorce. Levhart se v křečích plazil po břiše a vzlykal. Řkouc tak, paní propukla ve vášnivý vzlykot. Vyrazila krátký vzlyk, ale předmět nepustila. Evanův vzlykavý křik se ozýval zpoza něj. Vzlykala a rukama si zakrývala obličej. Jsem tak rád, žes přišla, zavzlykal. To já to já, vzlyká Štěpán. Sesula se dopředu, vzlykala. Co? vzlykala Rosalie.

Pro zajímavost: