Hledáte vystřízlivění = deziluze, rozčarování, zklamání?

Použití pojmu zklamání ve větách.

Říkal to žertovným tónem, ale stažená hustá obočí prozrazovala jeho zklamání a podráždění. Obracel dychtivě stránky, avšak po nedlouhém listování svazek se zklamaným zamručením odhodil. Dopisy jeho, psané jedné mladé Francouzce, svědčí o duši jemné, všedností zklamané. Hrome, to je tedy zklamání! Obávám se, Watsone, že jsme si dělali přehnané naděje. Dočkal jsem se na něm však velkého zklamání, pane Holmesi, bolestného zklamání. Přesvědčuji totiž samu sebe, že tak muži nemluví, abych jednou nebyla zklamána. Mrštil knihou na zem, rozběhl se k domu a zanechal prodavače jeho zklamání. Cítí se zklamán národem, začíná hledat své místo v německé rodině. Baron pohlédl na hodinky a z hrdla se mu vydral hlasitý projev zklamání. Ale ta myšlenka mě odvedla od mého zklamání dnešní neděle k Bezovi. Přiznám se vám, Watsone, že jsem byl dosavadním pátráním zklamán. Nikdy v životě jsem nepocítil tak mrazivé zklamání, Watsone. Kdybych to však udělala, pravděpodobně bych byla zklamaná. Zklamání důvěry přináší velice bolestivé následky. Byl pochopitelně zklamán, že jste se nedostavil osobně. Byl jsem zklamaný, že to Carlisle přišel otevřít. Zaslechl jsem za sebou ospalé a zklamané mumlání. Nacházel jen zklamání, bědy, lež a zvrácenost. Larry je vážně zklamaný, že nemůže jít taky. Jsme zklamáni s nedostatkem nového DNA materiálu. Ale zdržuji vás snad, madam? Znělo to zklamaně. Bondy, ale přitom pociťuje cosi jako zklamání. Jeho zklamání se ve mně bylo všudypřítomné. Přiznám se vám však, že jsem byla zklamaná. Nikdo nedokázal vypadat zklamaněji než Farrol. Alekův zklamaný výraz byl téměř komický. Projel jím prudký, mrazivý pocit zklamání. Carlisle volal Tanye se zklamanými novinkami. Slečno Blakeová, jsem ohromen a zklamán. Odcházel jsem domů zklamán a sklíčen.

Pro zajímavost: