Použití pojmu zloba, vztek, zlost ve větách.
Tváře měl rudé, obočí zježené vzteky a na spáncích mu samou zlostí vystupovaly žíly. Hrob spojil milence, které zlost bezbožníkova, neústupnost a surovost vlastních rodičů rozvedla. Zlostí tedy nadchnuli tvář mou pekelným dechem, a ta mi zlým povětřím celá zčernala. Pan Lackersteen měl pořádný vztek, když zjistil, že ho cpali do smokingu zbytečně. Jen ještě poryv divokého vzteku mě probouzí a cítím, že ještě není vše mrtvo. Vypadala rozrušeně, nebo jako by si něco vyčítala, ale nezdálo se, že se zlobí. Představte si, kdyby toho člověka doopravdy zvolili! To bych snad vzteky nepřežil. Tvá matka se v pavouka proměnila, a jakmile tebe na trůně uhlídá, zlostí pukne. Mně je blaze, synu milý, ale ona ubohá zde je nešťastná, zlobou nelidské matky. Jest to první vlastnost stihatele zlosynův, že musí vidět navzdor přestrojení. Nakonec ho to dopálilo a začal zívat, aby ten nával zlostné rozmrzelosti zakryl. Večer baba přišla a zlostí ztrnula, vidouc, že vše, co poručila, hotovo jest. Vy si to nemůžete ani pomyslit, jak mne ten člověk dotěravý trápí a zlobí. Vztek a lítost střídaly se v prsou Valentinových, když důstojníka spatřil. Milá Aničko! A odpusťte mému pesimismu, že vyrůstá až ku mstivému vzteku. Tatínek by se byl strašně zlobil, a tak jsme si všechno umluvili mezi sebou. Vytesaní démoni vyhlíželi vzteklými tvářemi z trávy, kam kdysi dopadli. Nakonec vztekle zařval, vyškubl ruce Trillian a Fordovi a cvakl vypínačem. Holmes ukázal rukou zlostně na skálu před námi a dupl netrpělivě nohou. Jak jsem ho tam však poslouchal, popadl mne strašlivý vztek a roztrpčení. Ellis měl ze svého nápadu takovou radost, že z něj vztek napůl vyprchal. Ale když se sedlák Jirky ptal, zdali se zlobí, po každé řekl, že ne. Tváře se mu nadouvaly a slova ze sebe ztěžka vyrážel, jak se zlobil. Krájel právě kůže a ve vzteku hodil po mně nešťastně kráječem. Bouře jako bytím udeřením byla vztek svůj zchladila, přestávala. Zloboha přinesla tedy zaobalené nohy a chlapci je za přeslici dala. Zloboha a matka se však přece trochu strachovaly, jak to as vypadne. Měl jsem zlost sám na sebe, že jsem si daremnou mrzutost způsobil. Za deset století již dosti zloby vyvřelo z vnitra uražené Země. Byl bledý jako stěna zlostí a oči jeho blýskaly se zuřivostí.
Pro zajímavost: