Použití pojmu hlupák ve větách.
Jakýsi hlupák kdysi prohlásil, že člověk nemůže nenávidět zvíře. Jaký jsem to byl hlupák, že jsem podceňoval jeho možnosti. Ušklíbl se, znechucený, jaký byl tehdy naivní hlupák. Hlupák! zaklel jsem, když se táborem rozezněl poplach. Tentokrát mne můžete nazvat hlupákem, Watsone, řekl. Ona to ovšem vidí, ale ten táta její je hlupák. Nejsi přece žádný hlupák, tak mě poslouchej. Zatracený, tvrdohlavý derzhijský hlupák. Tiše jsem si začal nadávat do hlupáků. Nikdy jsem tě nepovažoval za hlupáka. Tak vidíš a pak se řekne hlupák. Quasimodo se stane králem hlupáků. Jestli ho podceňovala, byla hlupák. Mohl z nás všech udělat hlupáky. White Mason není žádný hlupák. Hlupáku a ještě jednou hlupáku. Tenhle mladý lord není hlupák. Hlupáku! To si člověk myslí. Je lepší dělat hlupáka. Byl jsem takový hlupák. Nedělej z nás hlupáky. To ví každý hlupák. Jsem to ale hlupák. Jaký jsem hlupák.
Pro zajímavost:
