Použití pojmu zkrachovat, zklamat ve větách.
Říkal to žertovným tónem, ale stažená hustá obočí prozrazovala jeho zklamání a podráždění. Obracel dychtivě stránky, avšak po nedlouhém listování svazek se zklamaným zamručením odhodil. Zado odpověděl, že jsem úředníky na letišti zklamal, protože jsem měl všechny papíry. Dopisy jeho, psané jedné mladé Francouzce, svědčí o duši jemné, všedností zklamané. Hrome, to je tedy zklamání! Obávám se, Watsone, že jsme si dělali přehnané naděje. Dočkal jsem se na něm však velkého zklamání, pane Holmesi, bolestného zklamání. Přesvědčuji totiž samu sebe, že tak muži nemluví, abych jednou nebyla zklamána. Úsměv se vytratil a harlekýn zavrtěl hlavou, jako když lituje, že mě zklamal. Velice všechny zklamal tím, že se večer po svém příjezdu neukázal v klubu. Mrštil knihou na zem, rozběhl se k domu a zanechal prodavače jeho zklamání. Cítí se zklamán národem, začíná hledat své místo v německé rodině. Baron pohlédl na hodinky a z hrdla se mu vydral hlasitý projev zklamání. Ale ta myšlenka mě odvedla od mého zklamání dnešní neděle k Bezovi. Přiznám se vám, Watsone, že jsem byl dosavadním pátráním zklamán. Všickni mysleli, že přivedou rytíře, ale naděje opět je zklamala. Vytuším jisté věci, ale můj instinkt mne přece jen někdy zklame. Musel bych být satan v lidské podobě, kdybych tvou důvěru zklamal. Nikdy v životě jsem nepocítil tak mrazivé zklamání, Watsone. Kdybych to však udělala, pravděpodobně bych byla zklamaná. Nerad vás zklamu, milý Watsone, ale tohle je náš pisatel. Zklamání důvěry přináší velice bolestivé následky. Byl pochopitelně zklamán, že jste se nedostavil osobně. Nedovolil bych, aby mí válečníci ve službě zklamali. Nemoh sem to udělat, Ozzie, nemoh sem všechny zklamat. Byl jsem zklamaný, že to Carlisle přišel otevřít. Možná ale, že se v tom omejlí a sám sebe zklamá. Zaslechl jsem za sebou ospalé a zklamané mumlání. Nacházel jen zklamání, bědy, lež a zvrácenost. Larry je vážně zklamaný, že nemůže jít taky. Jsme zklamáni s nedostatkem nového DNA materiálu.
Pro zajímavost:
