Použití pojmu zlobit se ve větách.
Vypadala rozrušeně, nebo jako by si něco vyčítala, ale nezdálo se, že se zlobí. Mně je blaze, synu milý, ale ona ubohá zde je nešťastná, zlobou nelidské matky. Vy si to nemůžete ani pomyslit, jak mne ten člověk dotěravý trápí a zlobí. Tatínek by se byl strašně zlobil, a tak jsme si všechno umluvili mezi sebou. Ale když se sedlák Jirky ptal, zdali se zlobí, po každé řekl, že ne. Tváře se mu nadouvaly a slova ze sebe ztěžka vyrážel, jak se zlobil. Zloboha přinesla tedy zaobalené nohy a chlapci je za přeslici dala. Zloboha a matka se však přece trochu strachovaly, jak to as vypadne. Za deset století již dosti zloby vyvřelo z vnitra uražené Země. Zloboha oblekla Dobrunčiny šaty a s matkou z chaloupky odešla. Marvin ho chvíli zlobně pozoroval, načež se vypnul. Zlobím, ledaže byste mi pověděl, kdo vás poslal. Předpokládám, že už ví, jak zlobivý byl kluk. Vytvořil jste tuhle zvrácenost z vlastní zloby. Zírala jsem na něj a začínala se zlobit. Tolik tě zlobí, že obývám jeho tělo. Andula se zlobila, ale žila jako dřív. Pepek zlobně potrhává hlavou a rameny. Vy se zlobíte, Roberte, řekla dáma. Zloba vášní ustala ve svém jeku. Nesmíš se na mne zlobit, Jensene. Rozhlas znovu zlobně naskočil. Teď byla Zloboha v rozpacích. Jen zlobit se na nás prof. Zlobí mne však přece.
Pro zajímavost:
vyvarovat se něčeho německy,
srazit se německy,
sedět německy,
statt 2. p.) německy,
opalovat se německy,
hodit se, padnout, slušet německy,
smířit se, spokojit se německy,
